Když sem ho konečně donutila k tomu aby mi něco zazpíval vzal mě za ruku a někam táhnul.„ Kam to deme ?" zeptala sem se. „Jen počkej, za chvilku to uvidíš." Řekl a usmál se na mě. Po vystoupání strašně strmých schodů sme došli k černým dveřím. Když je otevřel zatajil se mi dech.
V místnosti stál klavír, na zdi byly pověšené kytary, saxofony, atd. Neměla jsem slov. „Tak co líbí?" Zeptal se po chvilce.„ Já... já nemám slov.... je to nádherný."
Bez něho dovolení sem se rozběhla jak malé dítě ke klavíru.„ Můžu?" zeptala sem se. On jen kývl hlavou. Posadila sem se a začala hrát Fire. On tu písničku asi znal a začal zpívat. Když jsem přestala hrát byla sem ohromená.„ To...To bylo úžasný!!" dostala sem ze sebe po chvíli. „ No já si to nemyslím, ale děkuji." řekl a chvíli přemýšlel. A po té řekl něco nečekaného...
ČTEŠ
Od dna na horu
Fiksi PenggemarAhoj jsem Klára. Je mi 15 let. Bydlím v Praze do které jsme se přestěhovali s mojí sestrou a rodiči. Do školy chodím už 4 roky. Bydlela jsem v malém městečku jménem Polná. Na škole nejsem moc oblíbená. Každý mi nadává a ptá se "proč si sem přijela t...
