8. Kapitola

42 5 0
                                    


Když jsme se Samem došli ke škole, věnovala jsem mu krátký polibek na jeho velké rty a odešla do šatny. Cestou jsem se usmívala a zároveň trochu červenala. Když jsem vešla do dveří šaten uviděla jsem Caroline, jak se opírá o mojí skříňku a něco píše do mobilu. Přišla jsem přímo před ní, když si mě všimla, obejmula mě na signál pozdravu. „Ahoj Oliv, tak co, umíš chemii?" zeptala se mě otráveným tónem. Sakra, úplně jsem zapomněla, že dnes píšeme, byla jsem tak zaneprázdněná přemýšlením o Lukasovi a Samovi, že jsem zapomněla na školu. „Do háje! Ne... a ty?" zeptala jsem se a doufala, že nebudu sama, kdo to neumí. „No jako koukla jsem se na to, ale nevím no." Řekla a začala se smát. No tak snad se to ještě něják naučím, chemii máme až pátou hodinu. Když jsem se převlíkla, tak jsme šli s Car nahoru do třídy. Na schodech jsme potkali Lukase. Když mě uviděl, usmál se na mě a šel dál. „Je celkem pěknej." Řekla Car, a když se na nás Lukas otočil, tak se na něj koketně usmála. V tu dobu jsem jí chtěla vyškrábat oči. Koukla jsem se na ni vražedným obličejem. „Co je?" odpověděla a šla dál. Rychle jsem se uklidnila, páč nikdo nesmí zjistit, jak to k němu doopravdy mám. „Jo to je." Řekla jsem a dál tomu co říkala Car, nevěnovala pozornost. Sedla jsem si na své obvyklé místo u okna, vytáhla sešit do chemie a začala se učit. *CINK* rozeznělo se po celé třídě při hodině matematiky a já ztuhla. Byl to můj mobil. Zapomněla jsem si vypnout zvonění. Celá třída se na mě otočila a já se začala červenat, vzala mobil a rychle vypla zvuk. Pan učitel se na mě podíval, zakýval hlavou a věnoval se dál příkladu na tabuli. Když se pan učitel otočil k tabuli, pomalu jsem vzala mobil a přečetla jsem si sms.

Sam456: Ahoj kočko, co máš dnes v plánu?

Oliviaa25: Ahoj, no nevím asi nic proč?

„Ty si píšeš s mým bráchou?" zeptala se pobaveně Car. „No on mi napsal" řekla jsem výmluvně a sklopila obličej, aby neviděla, že se červenám. „Že on do tebe válí?" zeptala se a snažila se navázat oční kontakt. „Ani bych se nedivila, pořád o tobě básní, jak jsi dokonalá, a jak se těší, až tě uvidí." Řekla a protočila panenky. „Vážně o mě mluví?" zvedla jsem hlavu a usmála se. „Tobě se líbí?" usmála se na mě Car tím svým šibalským úsměvem. „No jako není špatný." Odpověděla jsem a usmála se. „Slušelo by vám to" řekla Car, ale hned dodala „Ale žádný cucání přede mnou" začala jsem se smát a podívala se na display.

Sam456: No mohli bychom spolu někam zajít, jestli chceš, třeba ke mně?

Oliviaa25: No spíš jsem myslela, že bychom mohli i s Car do klubovny...

Sam456: Dobře mám počkat před školou, nebo dojdete?

Oliviaa25: Jak se ti chce :P

Hodila jsem mobil do aktovky a vzala sešit do chemie. *CRR* „Sakra, ale já to ještě neumím" zaúpěla jsem a rychle projížděla písmenka očima. „Klid já taky ne to dáme" řekla s klidem Car a já se trochu uvolnila. Nikdy jsem nedostala horší známku než za 3. A chtěla jsem, aby to tak i zůstalo. Po testu ze mě spadla všechna úleva, protože jsem to konečně měla za sebou. Od rána jsem byla strašně vystresovaná a konečně to ze mě spadlo. Chemii máme až příští týden, což znamená, že se teď strachovat nemusím. Ještě máme dějepis a pak hurá za Samem. Když jsem vytáhla mobil, abych zjistila, jestli mi Sam nenapsal. Tak jsem zjistila, že mi napsal někdo jiný. Lukas.

Lukas552: Ahoj krásko, doufám, že jsem ti ráno udělal aspoň trochu radost...

Usmála jsem se na display. „No jo Sam je někdy romantik" řekla Car a usmála se na mě. Úsměv jsem opětovala, ale v duchu jsem si říkala, že na Lukase nikdo nemá. Kdyby jen věděla, že se neusmívám proto, že by mi napsal Sam, ale proto, že jsem si vzpomněla na Lukase a na ráno. Přečetla jsem si zprávu od Lukase ještě jednou a váhala, jestli mám odepsat. Nevěděla jsem, co mám dělat, miluji Lukase. On mě ne... má tu černovlásku. Zato Sam o mě má zájem a líbí se mi, ale né tak jako Lukas.

Stay with meKde žijí příběhy. Začni objevovat