Do konce vyučování zbývalo posledních 5 minut, a já už se nemohla dočkat, až budeme moct s Car do klubovny. Těšila jsem se tam. Představovala jsem si to tam, jako nějakou zašívánu, kam se schováte, když se nudíte nebo venku prší. Bílé zdi, koberec a gauče se stoly, možná, že i televize. Byla jsem ve svých představách, když konečně zazvonilo. Sbalila jsem si věci do kabelky a následovala Car. Před třídou na mě jako obvykle čekal Lukas. „Ahoj, hele promiň, ale už jdu s Car, stejně máš asi plány s tou svou černovláskou ne?" řekla jsem trochu povýšeným tónem a bez toho, abych čekala na jeho odpověď, jsem šla dál za Caroline. Vyšli jsme před školu, kde už na nás čekali ostatní. Došli jsme k nim a Car se obejmula se svým bráchou. Byl celkem pěkný, ale kdybych ho měla porovnat s Lukasem, tak Lukas je o dost hezčí. Sam byl hodně vysoký, měl oříškově hnědé oči a blonďaté krátké vlasy, stejně jako má Caroline. Měl na sobě černou koženou bundu, modré rifle a boty od značky Adidas. Vedle něj stál kluk střední postavy, měj kaštanové dlouhé vlasy a zelenošedé oči, pleť měl trochu tmavší. Na sobě měl obyčejnou světle modrou mikinu světle hnědé kalhoty a trochu špinavé boty. Usoudila jsem, že to bude ten nejlepší kamarád Liam a vedle něj stála drobounká dívka s černými vlasy a tmavě hnědými oči. Drželi se s Liamem za ruce a tiskli se k sobě. To bude asi Angela. Měla na sobě krátkou červenou sukni na můj vkus až moc krátkou, k tomu bíle lodičky a tílko. Kdyby na sobě neměla podzimní bundu, usoudila bych, že jde někam na pláž, či že je léto. „Ahoj, já jsem Sam brácha tady týhle otravný bloncky." Řekl Sam, podal mi ruku a usmál se na mě. „Ahoj já jsem Olivia." Když jsem to řekla, podala jsem mu na oplátku svojí ruku a trochu se začervenala. „Ahoj já jsem Angela, vypadáš fakt moc hezky, a máš úplně úžasné vlasy, budeme určitě kamarádky." Mrštně ke mně natáhla ruku a usmívala se od ucha k uchu. „Jo ahoj já jsem Olivie, ale říkejte mi jen Oliv." Řekla jsem a pomalu jsem jí potřásla rukou. „No a já jsem Liam" řekl, ale přes jeho dlouhé kaštanové vlasy jsem mu moc neviděla do tváře tak jsem se jen usmála a stručně odpověděla „ Oliv." Bylo mi celkem trapné říkat několikrát své jméno, ale tak zase jsem byla ráda, že jsem si našla kamarády. „Tak jdeme." Zavelel Sam a všichni jsme vyrazili do klubovny. Klubovna se nacházela ve sklepě u Liama doma. Když jsme sešli schody do sklepa, byla jsem celkem v šoku. Nic nebylo, jak jsem si představovala. Barva zdí nebyla bíla, ale měla nažloutlou barvu od kouře. Byly tu dvě hnědé zaprášené pohovky, které byly naproti sobě, mezi nimi byl jeden dřevěný stůl, na kterém ležel popelník s nedopalky, Krabičky od cigaret a papírky s tabákem. Lino bylo celé špinavé, všude byly skvrny od nějaké tekutiny. Sam si sedl do pohovky a vedle něj si sedla Angela s Liamem. Já a Car jsme si sedli naproti nim. Sam vytáhl z kožené bundy krabičku cigaret LM, jednu si vytáhl, dal si ji do koutku úst a zapalovačem zapálil konec. „Hej Same, dej mi jednu, jsem na suchu." Řekl Liam a Sam mu podal krabičku se zapalovačem. Car si vytáhla svoji krabičku a zapálila si taky. Koukala jsem se na ni trochu zklamaným pohledem. „Chceš tak y Oliv?" zeptala se Caroline a podala mi krabičku LM cigaret. „Ne děkuji, nekouřím" odpověděla jsem a usmála se. Angela se na ně znechuceně podívala a řekla „Fuj jste nechutní, abyste se neudusili." Byla jsem ráda, že nejsem sama, kdo tu nekouří. Pak, ale Angela vytáhla z kapsy u své bundy sklo a na stůl si hodila pytlík s trávou. Jo a pak že oni jsou nechutný, pomyslela jsem si. Cigarety bych ještě zkousla, ale trávu ne. Kam jsem se to dostala, přemýšlela jsem a chtěla domů. „No a kolik ti vůbec je Oliv?" zeptal se Sam a usmál se na mě vyzývavým pohledem. „No za 22 dní mi bude 17" odpověděla jsem a úsměv opětovala. „Máš nějakého přítele?" zeptal se. „Ne... to nemám." Když jsem to dořekla, bylo mi trochu trapně, že je mi skoro 17 let a ještě jsem neměla přítele. „Jak je možný, že tak hezká holka jako jsi ty, ještě nemá přítele?" zeptal se a z úst mu šel kouř od cigaret. „Nevím." Nevěděla jsem co na to odpovědět. „Ty vole Same, nenabaluj mi kámošku ty prase." Řekla Caroline, hodila po ně polštář, který měla celou dobu za sebou a začala se smát. Vůbec bych Car nepoznala, ve škole se chovala úplně jinak než teď. „No co, vždyť je pěkná" podíval se na mě a trochu koketně se na mě usmál. Začala jsem se červenat. Začalo se stmívat a já si nepřála nic jiného než být doma, anebo být teď s Lukasem. Když jsem vycházela z klubovny, tak mě šel Sam doprovodit domů. Byl hodný. Cestou jsme si povídali o úplných blbostech. Konečně jsme došli k mému baráku. „Jsi fajn holka Oliv, vážně se divím, že ještě nemáš přítele." Řekl a odhrnul mi vlasy z obličeje. „No co už" řekla jsem a pomalu se mu podívala do očí. Vážně nebyl špatný a byl celkem i pěkný a asi semnou právě teď flirtoval. „Líbíš se mi Oliv." Řekl a já ztuhla. Nikdo mi ještě nikdy neřekl, že se mu líbím nebo něco podobného. Vzal mě za boky a přitáhl si mě blíž. Líbilo se mi to, ale připadalo mi, že jde na to moc rychle. Začal se pomalu přibližovat k mé tváři. Byl blíž a blíž, až se naše rty setkaly. A bylo to, poprvé v životě jsem se s někým líbala. Moc se mi to nelíbilo, páč ho ani moc neznám, a tak jsem otevřela oči a chtěla se od něj odtrhnout, když v tom jsem za Samem uviděla Lukase. Stál tam a díval se na nás. Okamžitě jsem Sama odtrhla a začala všeho litovat. Lukas kolem nás prošel a smutně se na mě podíval. Ten pohled byl určený pouze pro mě. A já věděla, že jsem to totálně podělala. „Promiň, ale už musím" řekla jsem Samovi. To bylo jediné na, co jsem se zmohla. Rychlým krokem jsem šla do vchodu a vyběhla schody. Otevřela dveře a letěla do pokoje. Flákla jsem sebou o postel a začala brečet. Po chvíli jsem se trochu uklidnila a převalila se na záda. Začala jsem přemýšlet. Sakra a proč vlastně brečím? Vždyť Lukas má tu svou černovlasou hvězdu, tak proč bych se kvůli němu měla trápit, když semnou flirtuje kluk, který není zas tak špatný? Přemýšlela jsem a dávala si věci dohromady. Do pokoje přicupital Endy a vyskočil mi na postel. Lehl si vedle mě. Obejmula jsem ho. Přikryla nás peřinou a únavou jsme oba usnuli.
ČTEŠ
Stay with me
RomanceŽe život je jednoduchý? Že každý má ideální rodinku a mnoho kamarádů? Lež. A o tom se přesvědší i mladá Olivia, která má pouze jednoho nejlepšího kamaráda, který se jí snaží pomoct. Proto je do něj tak zamilovaná? Nebo je to pro ty jeho úžasné modré...