Cesty lásky (Dokončeno)

Kapitola 15

Když byl Joe v léčebně, přesvědčoval sám sebe že chtěl vědět kde Michelle byla jen proto, aby se ujistil že je v pořádku. A no, prostě chtěl vědět že nebyla jen jeho výplodem fantazie. Když úspěšně dokončil jeho pobyt v léčebně a mohl říct , že měl jeho závislosti pod kontrolou,  měl v úmyslu čekat až se Michelle rozhodne vrátit domů, no pokud by se vrátila domů. Myslel si, že i kdyby věděl kde je, stále by čekal.

Ale teď, když měl chybějící informaci, bylo pro něj nemožné držet se původního plánu.

0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

Michelle nemohla spát. Vůbec. Potíže se spánkem měla od doby co sem přijela, ale  od jeho posledního vystoupení to bylo horší než kdykoli předtím.

Michelle si povzdechla když se podívala na její budík. Její oči pálily a chtěla znovu plakat. Promnula si oči a zůstala ležet a dívala se na strop.

MIchelle se posadila, vzala telefon z nabíječky a vrátila se do postele. Zachumlala se do deky a začala projíždět její záložky. Ztlumila hlasitost a sledovala starší videa, Joovy nejhorší dny, dny po té co odešla atd.. Dívala se na  pár dalších než klikla  na odkaz,který ji přesměroval na jejich poslední vystoupení.

Michelle se na to dívala několikrát a pokaždé měla pocit jako by jí mělo puknout srdce. Podívala se na hodiny. Bylo už pozdě. 

Ale tam bylo ještě později...

000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

Joe zasténal a proklínal ten zatracený krám kterému říkal telefon. Dal si polštář přes hlavu a snažil se ignorovat zvonění. Ten kdo mu volal byl vytrvalý. Nakonec si povzdechl a sáhl po něm.

Zívl si a promnul si obličej. Z druhého konce se neozýval žádný hlas.

"Haló?" zeptal se po chvíli znovu.

"Ahoj," konečně odpověděl měkký hlas.

To ho probudilo. "Michelle?" řekl zadýchaně,nevěřil že skutečně slyší její hlas.

Další pauza. "Chybíš mi." řekla.

Joe zavřel oči a jeho ruka se dotkla místa nad jeho bolavým srdcem. "Miláčku," vydechl,"Taky mi chybíš. Víc než si dokážeš představit."

Slyšel jak zhluboka dýchala a snažila se zadržet vzlyky. "Jsi v pořádku?" zeptala se ho.

Joe polkl. "Kromě toho, že mé srdce je na míle daleko ode mě... jo,jsem v pořádku." řekl ji a stále měl pocit jako by to nebylo skutečné. Neměl tušení, co má dělat a co říkat nebo pochopit že mu opravdu volá. "Jsem čistý a střízlivý a vyhýbám se problémům."

"To je dobře." slyšel jak těžce dýchala. "Jsem na tebe velmi hrdá."

"Vrať se domů," vyhrkl. "Prosím?"

"Joe..."

"Prosím andílku. Dovol mi abych tentokrát udělal věci správně."

"Joe,já.."

"Přísahám Michelle. Nikdy už ti znovu neublížím. Nebude to tak jak to bylo kdysi. Dám nás na první místo. Vím, že ti nikdy nedokážu vynahradit věci které jsem zpackal. Ale budu se snažit. Posral jsem všechno já vím, ale to byla naše minulost. Pořád máme šanci na společnou budoucnost."

Slyšel její vzlyky které se snažila skrýt. Dlouhou chvíli byla zticha než odpověděla.

"Co když jsem byla já ten problém Joe?" zeptala se ho.