Kapitola 17

88 8 0
                                    

"Prosím řekni mi že dělám správnou věc,"  řekla Michelle když se dívala na svůj odraz v zrcadle. Do odpadkového koše začala házet věci na barvení vlasů a tmavé kontaktní čočky. Už je nebude potřebovat. Angel vystrčila hlavu ze sprchy a chvíli se dívala na její kamarádku. "Michelle, nikdo tě nenutí aby jsi šla zpátky a pokračovala tam kde jsi skončila. Ale dlužíš to sobě, nebo alespoň tvému minulému já. Když to náhodou neskončí dobře, alespoň uzavřeš dveře do minulosti. Uvidíš jestli věci budou skutečně jiné a bude to to co chceš. Ale nevzdávej to. V budoucnosti bys litovala a přemýšlela "co kdyby". Věř mi."

Michelle si povzdechla a přikývla. Angel má pravdu. Měla pravdu pokaždé když váhala a zeptala se jí.  Michelle také věděla, že vše záleží na ní. A to jí děsilo.

"Díky." řekla. "Máš pravdu."

"Samozřejmě že mám!" řekla Angel se smíchem.

"Jsi si stále jistá že chceš jít s námi?"

Angel přikývla s mokrou hlavou. "Na chvíli. Musím se ujistit, že je o mou kamarádku dobře postaráno." mrkla. "Kromě toho, nechci ještě odpovídat na otázky v práci!"
Michelle přikývla. Znovu se podívala na svůj odraz. Měla pocit že tam stála několik let než si upravila její tmavé vlasy a dala make-up. Psychicky se připravovala na hektický den. 

Jeden z mnoha. Věděla že tohle bude hot téma nějakou dobu.

00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

"Michelle," řekl Joe nervózně. "Jsi si tím jistá? Nechci aby ses vrátila jen proto že se cítíš pod tlakem nebo jako povinnost."

Přestala dělat co dělala a otočila se k němu. "Takhle se necítím, to mi věř. Opak je pravdou," usmála se. "Jen jsem potřebovala impuls. Ale je to to co chci." Odmlčela se. "Já..nemůžu ti slíbit.."

Joe polkl. "Já vím. Chápu to. Jsem vděčný.. stále ještě přemýšlíš.."

Znovu se usmála a otočila se aby se rozhlédla. "Nemělo by trvat dlouho sbalit všechny věci které jsem za tu dobu nashromáždila."

"Vezmi si  tolik času kolik potřebuješ. Pomůžu ti s čímkoliv."

0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000

Michelle měla pocit jako by svět byl rozmazaný. Věci balila tak rychle, že Angel nestíhala vidět co zrovna brala. Cokoliv co nepotřebovala buď vyhodila nebo nechala Angel. Mnoho z těchto věcí představovalo nábytek.

Nakonec byla připravena... Michelle sbalila všechny své věci, Angel měla sebou několik tašek s oblečením  a Joe je pomáhal odnášet do auta.

Joe jim dal chvíli na rozloučení. Michelle se rozloučila s místem který byl během roku její domov. Prošel chodbou a zastavil se před dveřmi které hledal a zaklepal.

Thomas otevřel dveře o chvíli později  a podíval se na muže před sebou. "Hej Joe." pozdravil.

"Thomasi," Joe přikývl.

Blonďák si povzdechl. "Vím, že jsem ti měl říct dřív.."

Joe zavrtěl hlavou. "Tenhle rozhovor už jsme měli. Chápu to. Jsem rád že jsi mi to nakonec řekl."

"Takže..všechno je v pořádku?"

"Abych byl upřímný, ještě nevím. Michelle se vrací do New Yorku."

"To je skvělé!"

"A ta dívka, Angel spolu s ní."

Thomasova tvář poklesla. "Aha."

Cesty lásky (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat