Made Of || h.s ✔

"To.. eh promiň"

"Budeš mít směnu, dokud nedokončíš rozhovor s One Direction" řekl mi můj šéf Joey.

"A-ale počkej, nic jsi mi o tom neřekl. Kdy mají přijít?"

"Tak za hodinu přijdou, budeš se bavit o jejich vztazích, ale i kariéře, co bude až si dají pauzu a tak dál, vždyť to znáš. Jako vždycky"

"Prosím, nenechávej mě tu tak dlouho. Má přijít Kevin s dvojčaty. Mám je hlídat"

"Ty to zvládneš, čím víc z nich vypáčíš, tím víc budeš mít volna."

"Ale-"

"Připrav se"

"Fajn."

➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖

"Takže, ahoj. Já jsem Rose Maxwell a budu s vámi dělat rozhovor. Kdyby jste cokoliv potřebovali, stačí říct"

"Ahoj, Rose. Já jsem Liam" objal mě

"Já jsem Louis" "já Niall a tohle Harry"

"Ahoj" objali mě všichni.

"Oh, rádi se objímáte" zamrmlala jsem

"Pojďte za mnou, zavedu vás do šaten, kde vás trochu upraví"

Zavedla jsem je tam, kam jsem měla.

"Potřebujete ještě něco?"

"Zatím ne, děkujeme"

"Tak za chvilku se zase uvidíme, zatím"

Jsou to celkem fajn kluci. Jsou legrační a milý.

Po celém rozhovoru, který se mimochodem vyvedl.

Teda až na to, že na konci vysílání přišel Kevin s dvojčaty. Ale naštěstí jsme to zvládli, Kevin musel do práce a já se musela starat o tyhle dvě zlatíčka.

Teď se s nimi hráli kluci z One Direction. Je to zlaté.

"Pořád platí, že kdybychom něco potřebovali, tak máme říct?"

"No.. ano"

"Tak já bych něco potřeboval"

Podívala jsem se na Harryho.

"Co to bude?" Zeptala jsem se

"Tvoje číslo" usmál se na mě, ty oči. Ty zelené oči. Milovala jsem člověka, který měl taky tak krásně zelené oči. V nějakém světle je má takové šedé, jindy zase do modra, je to zajímavé.

Doteď jsem se mu ani tak do očí nedívala, natož abych si všimla.

A pořád ho miluju. I když to jsou už dva roky. Ne Harryho, ale Alexe. Pořád. Nezapomněla jsem.

Ale už ho nikdy neuvidím, je to všechno moje chyba.

Otočila jsem se, nechci, aby mě někdo viděl v mé slabé chvilce.

Ty oči mi ho připomněli. Je to blbost, ale vzpomněla jsem si na něj.

Musím se přes to přenést. Musela jsem, ale nepřenesla jsem se přes to.

"Rose!" Doběhl mě Harry.

"Promiň, jestli jsem tě nějak urazil nebo se tě dotklo to, že jsem po tobě chtěl číslo, ale líbíš se mi, tak jsem myslel, že bychom si někam mohli vyjít a poznat se lépe"

Utřela jsem si slzu, která se mi kutálela po tváři.

"nevěděl jsem, že jsem až tak zoufalý, že jsem k pláči" řekl

"Promiň, to jen..- nic, v pořádku"

"Opravdu?"

"Jo"

"A dáš mi to číslo?"

"Nevím, jestli je to dobrý nápad"

"Proč by to nebyl dobrý nápad?"

"Ty jsi hvězda- popstár a já jen obyčejná holka, nebyl by to-"

"Obyčejná holka? Popstár?"

"Nejsi jen obyčejná holka, jsi televizní osobnost, děláš rozhovory. A neber mě jako popstár, ale jako normálního kluka"

"Ale já-"

"Budu rád, když si někam výjdeme"

"To.. eh promiň"

"Ouuu! Hazz's ego down!" Zakřičel Louis

"Aha, tak promiň, že jsem tě s tím zatěžoval" ignoroval Louise a otočil se, aby mohl jít za klukama.