"Velmi vtipné."

1.4K 112 5
                                    

"Vezmeme se?"

"Tak si ty věci vezmi a běž pryč" zamrmlala jsem, nemá mě budit.. ještě k tomu v sobotu.

"Zlato.." namáčkl se na mě.

"Co..?"

"Já nemyslel, že si mám vzít věci" řekl mi "dneska na tvoje vtípky nemám náladu, Harry"

"Zlatíčko mojeee"

"Jsi otravný" pořád jsem se přetáčela až mě zastavil a přišpendlil pod sebou.

"Co budeme dneska dělat?" zeptal se "až mě necháš se pořádně vyspat, tak ti to povím" shodila jsem ho zase na jeho stranu postele. Nebo-li.. na mou postel, na stranu.. kde spával, když tu přespával.

"Mám dneska vařit já?" a to mě probralo, podepřela jsem si hlavu rukou, jak jsem se loktem podpírala.

"Prosím" usmála jsem se "nebo můžeme vařit spolu" navrhl a nevinně se usmál

"Abys mi mohl oplatit ty vajíčka ve vlasech? Ne, děkuji"

"Nebo do restaurace" řekl. "Pamatuješ si.. jak jsem ti říkala můj názor na restaurace?" zeptala jsem se ho

"No? Jednu výjimku za čas udělat můžeme" pokrčil rameny.

"Vlastně.. můžeme i do.. nějakého bistra nebo tak něco"

"Když se ti nechce vařit, tak proč jsi to nabízel?"

"Aby ses pořádně probudila a mohla se se mnou mazlit, kdybys byla po ránu víc čilá, tak klidně i sex, ale jak tě vidím, tak to asi ještě ne" řekl se smíchem.

"Velmi vtipné, Harolde. Velmi vtipné." přimhouřila jsem na něj oči.

Přikradl se mi pod deku a celou mě objal, nemohla jsem se ani hýbat jak mě pevně držel. Najednou mi začal zvonit mobil.

"Kdo ti volá v sobotu sakra?" mračil se a sám se nahnul pro můj mobil.

"Kevin" povzdechl si a podal mi mobil, posadila jsem se a zvedla hovor.

"Ano?" "Ahoj, Rose. Promiň, že otravuju tak narychlo, ale máš večer čas?" zeptal se mě

"No.. asi ano, proč?"

"Chci vzít Chels na večeři, máme výročí, tak bych chtěl, abys pohlídala prcky, jestli ti to nebude vadit"

"To víš, že nebude. Harry stejně bude dneska nejspíš u sebe nebo.. někde, tak to zvládnu. A kdy?" zeptala jsem se ho

"Tak v o půl šesté.. jo a nechci nic říkat, ale nebylo by snazší, kdyby tam byl s tebou i Harry?" zeptal se

"Ne, to bych se musela starat o tři mimina" řekla jsem a vyjekla jsem, když se na mě zezadu přišpendlil Harry a nečekaně mi zmáčkl prsa.

"Jasně, je mi to jasné. Nemám teď už otravovat, pozdravuj toho vedle tebe. Ale můžu s tebou teda počítat?"

"Určitě! O půl šesté u mě"

"Díky, ahoj"

"Co chtěl?" zeptal se mě

"Pohlídat dvojčata"

"Proč myslíš, že bych tě v sobotu večer nechal doma a šel radši pryč? Já ti s nimi pomůžu"

"No já nevím, tento týden jsme spolu byli každý den, tak jsem myslela, že-"

"Psssst, radši nemysli" zašeptal a už mě pokládal zpátky do postele, že jsem ležela zase celá.

Já vím, jako vždy o ničem, ale to jinak nejde! 😥😣😭

Made Of || h.s ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat