Made Of || h.s ✔

"A další možnosti?"

Jsem troska.

Nic jiného než troska.

Už je to týden, co jsem ji naposledy viděl.

Nevím kde je, nevím co s ní je, jestli je v pořádku..

Nevím teď nic.

Do práce nechodí, byl jsem tam.

Vzala si prý zaslouženou dovolenou.

První čtyři dny jsem jí hledal a napsal nespočetně mnoho zpráv, ale ani na jednu neodpověděla.

Teď jsem u sebe v domě, poslední tři dny jsem odtud nevystrčil ani patu.

Pátý den jsem se opil. Hodně.

Myslel jsem, že to pomůže, ale nepomohlo.

Myslel jsem na ni stále.

Když jsme byli jednou v baru, vzpomínám na náš velice inteligentní rozhovor.

*flashback*

Seděli jsme v jednom z mnoha boxů v baru.

"Ty mě chceš opít?" Zeptala se mě už značně opilá.

"Možná trochu"

"Chceš se mi dostat do kalhotek, že jo?"

"Jak jsi na to přišla?" Uculil jsem se

"Alkohol je totiž nejlepší způsob, jak se zbavit tolik nepotřebných věcí"

"Například tvých kalhotek, že?"

"To je jedna z možností"

"A další možnosti?"

"Třeba tě zbavit těch těsných kalhot"

Líbilo se mi, kam to směřuje.

"Na tobě je mnoho věcí, které musí dolů" díval jsem se jí do očí.

"Mohli bychom začít a něco odstranit" přiblížil jsem se k jejímu uchu.

"Sundej si kalhotky" řekl jsem jí jemně do ucha a políbil jsem ji pod něj.

Podíval jsem se jí do očí.

"Ne" Zakroutila hlavou, ale usmála se.

"Že ne? Tak to je chyba, kterou musíme odstranit"

Má tak nádherný úsměv.

"Neodstraníš náš problém?" Políbil jsem ji na krku

"Jak víš, že už dávno není odstraněný?"

"To nevím, ale jdu to zjistit" položil jsem jí ruku na lem jejích sexy krátkých šatů a posouval jsem ruku výš.

"Náš problém bohužel pořád existuje, doufám, že ne na dlouho" políbil jsem ji na rty, hned spolupracovala.

Asi jsem ji omámil mým líbáním a šarmem, protože si ty kalhotky sundala.

"Dej mi je" nastavil jsem ruku

"Na co ti budou?" Zeptala se a skousla si ret.

"Na památku" podala mi je.

Je skvělé vědět, že má na sobě pouze šaty. To mi dávalo jen větší chuť na ni.

*the end of flashback*

Když na to tak vzpomínám..

Mám tu hodně jejích věcí.

I hodně mých věcí, co mi ji připomíná.

V kuchyni třeba hrnek, z kterého vždycky pila ať už čaj nebo kakao.

V obýváku- deka, s kterou nás oba přikrývala.

Mé oblečení, které jsem jí půjčoval, trička, mikiny.

Chybí mi její smích.
Chybí mi její vůně.
Chybí mi její objetí.
Chybí mi její všechno.
Ona mi chybí.

Zapípal mi mobil.

Rose, prosím, ať je to Rose!

Niall: je ti líp?

Me: myslíš, že je?

Nialler: asi ne

Me: bez ní mi už nikdy nebude líp

Nialler: máme přijet? Zavolám i kluky

Me: ne, v pohodě

Nialler: jsme tu pro tebe, bro.

Me: já vím, díky.

Měl bych se jít osprchovat. A pak ji zkusím znovu hledat.

Je mi totiž jasné, že by mi na zprávu neodpověděla. Ani by mi nezvedla mobil...