,,Vstaň!"
Křikla na mě tónem nechuti. Udělal jsem to a s nevolí jí pohlédl do očí.
Její tvář byla bledá jako křída. Nic na ní nebylo přirozené. Neměla na tváři ruměnec jako lidé. Byla to prázdná schránka.
Dívala se na mě jak program, který zkoumá vir.
Ledovýma očima.
Bez lítosti.
Byla stejně chladná jako nicota vesmíru.
ČTEŠ
She, The Universe
Short StoryOna byla vesmír. Ona byla všechno. Byla stejně chladná jako ta nicota vesmíru. Nikdo ji neunikl. Až na jednoho... ©҂
