Uvězní mě ve svém paláci.
Za tlustými kovovými zdmi.
Jí neunikne nikdo.
Bohužel mě tato skutečnost tolik sžírá, že se musím nutit přemýšlet o svém životě.
Přemýšlet o planetách.
Přemýšlet o tamních lidech.
A o tom jak jsem jim kradl.•••
Jdu po dlouhé chodbě lemované dveřmi nevedoucími nikam a přeci někam. Proplétám se chodbami ne konečného bludiště. Nikde se nezastavuju, nohy mě nesou dál.
Vědí kam jdou.
Myslím si, že je to sen.
Dost strašidelný sen...
ČTEŠ
She, The Universe
Short StoryOna byla vesmír. Ona byla všechno. Byla stejně chladná jako ta nicota vesmíru. Nikdo ji neunikl. Až na jednoho... ©҂