Dani Alves' Sister (Neymar CZ) ✔

62. Kapitola

... Enjoy it ...

Pohled Vicky 

Podívala jsem se na Patrika a viděla, že mu teče krev z nosu. Rychle jsem se otočila a za sebou uviděla Neymara. Byla jsem dost zmatená, ale strašně ráda, že je tady.
"Ještě jednou se jí dotkneš a dostaneš 2x víc" řekl Ney varovně směrem k Patrikovi.
"Vicky" pokynul hlavou ke mně a já jak malá holka utíkala k němu. Skočila jsem mu do náručí a pevně se ho držela. Nevím proč jsem to udělala, ale právě teď jsem u něj cítila bezpečí.
"Co se tu kurva děje? A co se stalo do prdele tobě Patriku?" začal řvát Thomas. Když jsem se otočila, viděla jsem jak se Thomas žene na Neymara, díky Emmě se k nám nedostavil.
"Ten debil mě napadl" začal Patrik a držel si nos, ze kterého tekla krev.
"Nenapadl, jen bránil Vicky." odpověděl Ney. Samozřejmě, že se do sebe málem pustili a mohla být rvačka, při které by Neymar nedopadl 2x dobře.
"Ney, ... Ney, ser na něho." říkala jsem mu, ale on ne a ne mě poslechnout. Náhle se mi udělalo špatně, že jsem musela jít stranou a začít zvracet. Ney byl hned u mě a držel mi vlasy. Jen co jsem dozvracela a stoupla si, nikdo nikde nebyl.
"Nejraději bych tě tu nechal ať trpíš, zato co si mi udělala. Ale nemám nato koule. Ser na ně na kretény. Pojď pojedeme domů." řekl Ney. Vyzvedl mě do vzduchu a na rukách odnesl do auta.
"Proč si vlastně pro mě přijel?" zeptala jsem se ho když už jsme byly na cestě domů. Neodpověděl. Koukala jsem na něj a v duchu si říkala, proč pro mě vlastně přijel, když jsem ho poslala takhle do prdele. 

Pohled Neymara 

Neodpověděl jsem. Chci, aby si to Vicky uvědomila sama. Od domu jsme byli ještě pěknou dálku a tak jsem potichu zapl rádio, aby v autě nebylo takové hromové ticho. 

Když jsem zastavil na příjezdové cestě u domu, podíval jsem se na Vicky. Spala jako miminko. Zasmál jsem se, protože tohle spící dítě docela dost chrápalo. Vypnul jsem motor, zapl ruční brzdu [nové auta mají jen tlačítko] a vystoupil. Obešel jsem auto a vytáhl Vicky z auta. Když jsem šel po cestě jsem viděl jak jsou otevřené vchodové dveře a mizi nimi stáli Davi s Joanou a An s Leem. Davi vypadal fakt naštvaně, Joana se usmívala radostí že jí takhle nesu to stejné Antonella a Leo se přidušeně smál.

„Čemu se směješ pako?" zeptal jsem se Lea.

„Ale jen tomu, že si jí musel praštit, aby padla do bezvědomí a aby si jí pak mohl teprve odnést domů" odpověděl mi se smíchem. 

„Bože, Leo ty si vážně pako" odpověděl jsem mu se smíchem a šel s Vicky dovnitř domu. Za sebou jsem slyšel jen jak mu Antonella nadává a jak se Dani nad Leovou poznámkou kření jak malej.

Vyšel jsem schody a Vicky uložil do naší ložnice. K posteli jsem pro jistotu dal ještě kýbl kdyby náhodou ještě potřebovala zvracet. Pak jsem v klidu odešel za ostatníma dolů. Samozřejmě, že holky chtěly slyšet jak to bylo a kluci dělali jen vtipné poznámky. Po hodinovém líčení story jsme si řekli dobrou noc a každý jsme odešli do své ložnice. Já si šel hodit sprchu a jen v boxerkách jsem ulehl do postele vedle Vicky. 

Ráno jsme vstal dřív než Vicky, ta pořád ležela jak mrtvý brouk. Pro jistotu jsem se ujistil zda dýchá a jestli jí tluče srdce. Jistota je jistota. 

Nasadil jsem si kalhoty a tričko a šel se podívat na Daviho. Ten už čekal na snídani dole v kuchyni. Když mě uviděl slezl ze židle a utíkal ke mně. 

„Tatíííííí" křičel.

„Ahoj prcku. Jak ses vyspal?" zvedl jsem ho ze země a vyhodil si ho na ruce. 
„Docela dobže. A jak ti? A tati kde ši v noci byl? Já se v pokojíčku bál a tak jsem šel za těbou a ty si nikde nebyl." řekl smutným hlasem.