Dani Alves' Sister (Neymar CZ) ✔

78. Kapitola

... Užijte si čtení ...

Pohled Vicky

Půl roku v Paříži mi dost svědčí. Práce je pořád dost, zábavy taky a mých povinností pořád přibývá. Život mi poklidně jde dál. Také jsem se jednoho večera seznámila s jednou úžasnou holkou a řeknu vám, že jsme si ve všem suprově sedly a staly se z nás dobré kamarádky.

Jenže teď se přede mnou objevilo překvapení. Ráno mě probudilo ohromné bušení na dveře a nepřetržitý zvonek.

„Bože jaký debil" povzdechla jsem si a neochotně vylezla z postele. Zabalila jsem se do županu a šouravým krokem se doplazila ke dveřím. Když jsem otevřela, málem jsem omdlela. Před mými dveřmi stál Dani s Joanou a dětmi.

„Pane bože" zapištěla jsem a letěla je obejmout. „Co tady ksakru děláte?" pištěla jsem nadšením.

„Nemohli bysme jít dál?" zeptal se Dani a už pomalu nakukoval do mého ráje.

„Jasně, jasně. Pojďte" uhnula jsem z dveří, abych jim uvolnila cestu dovnitř. Oni se hned navalili dovnitř.

„Tak co se děje?" zeptala jsem se znovu, když jsem jim připravovala kafe.

„Víš, máme pro tebe překvapení" řekla Joana nadšeně.

„Tak povídejte" pokynula jsem rukou ať už to konečně řeknou.

„Přestupuju do Paris Saint Germain" řekl Dani. Já stuhla v pohybu. Skoro mi vypadla sklenička s džusem, kterou jsem právě chtěla donést Val.

„Cože? Co?" byla jsem překvapená až jsem nemohla ani polknout.

„Tvůj bratříček bude zase u tebe" zaradoval se Dani.

„Pane bože, kdy? Co? Jak? Proč? Kdy?" nechápala jsem a dávala spoustu otázek dokola. Já myslela, že je v Turíně rád.

„No tak dostal jsem dobrou nabídku. Ani jsme se dlouho nerozhodovali s Joanou, protože v Juve mi to dost nevyhovovalo, ale bylo to tam dobrý ale ne úplně podlé mých představ. Navíc být u v Paříži a mít zase svojí sestřičku u sebe bude lepší. Přestup se oznámí za týden a do té doby máme čas tu být u tebe a zatím si najít bydlení." řekl klidným hlasem Dani.

„Pane bože. Já ani nevím co nato říct. Přijdete ke mně, v tak blbou hodinu mě vzbudíte a pak k tomu všemu na mě vybalíte tohle." pořád jsem byla v šoku. Jasně že jsem měla radost, ale bylo toho na mě moc.

Byla jsem tak v šoku, že jsem úplně zapomněla na Val a její džus. Vlastně jsem zapomněla na jakoukoliv mojí aktivitu. Stála jsem u kuchyňské linky a v hlavě mi lítalo milion myšlenek a plánů co se teď bude všechno dít. Prvně Juventus, o tomhle přestupu se hrozně moc mluvilo, pak klid klid. Vítězství v lize a pak jednoho dne přijde, že jde zase do PSG? Ze dne na den? Když v Juve byl jen rok a jak může vědět jestli mu to vyhovuje? Jen mi přijde divný, že o tomhle přestupu se tolik nemluví, teda spíš vůbec. Přece jen kdyby se o tom psalo, tak bych to věděla, noviny čtu. Teda poslední dobou jsem na ně moc času neměla, ale i tak bych to sakra věděla.

Po týdnu se tisku oznámil Daniho přestup a začalo šílenství. Fanoušci, novináři, ale i ti který přestup neschvalovali. Dani lítal po všech čertech, aby zajistil bydlení a všechno ohledně toho. Přece jen se nemůže 5 lidí pořádně vejít do 2+1. Joana zařizovala svatbu malými krůčky, Dani jí řekl ať si to udělá jak jen bude chtít. Na mě zůstalo hlídání Daniela a Val. Řeknu vám, že v Barceloně to bylo v pohodě, ale teď jsem k tomu musela chodit i do práce a dělat dvě namáhavé věci bylo fakt vysilující. Dani s Joanou skoro nebyli doma a tak všechno bylo na mě.