Dani Alves' Sister (Neymar CZ) ✔

24. Kapitola

(: ... Enjoy it! ... :) 

Pohled Victorie 

Nesnáším dnešní den. Na zvonění budíku jsem dost neochotně vylezla z vyhřáté postele. Přistoupila jsem k velkému francouzskému oknu a roztáhla dlouhé závěsy, které sahali až k zemi. Okamžitě do mého pokoje začalo svítit sluníčko. 
"Ještě, že se alespoň venku hezky, když mě není moc do zpěvu." zamumlala jsem si a před roztaženým oknem se protáhla. Na sobě jsem měla jen kalhotky, teda spíše polo tanga a krátké tričko, které zakrývalo jen to co mělo. Ještě, že mám všechny okna do zahrady, protože nechci vědět co by se stalo, kdybych se tady takhle protahovala a nějaký kluk či chlap šel o kolo. Nad tímhle jsem se zasmála a šla do koupelny.  Rozpuštěné vlasy jsem si dala do chaotického drdolu s udělala ranní hygienu. Když jsem byla v koupelně hotová, šla jsem se obléct do domácího. Vzala jsem si teplákové kraťasy s roztrhaným tílkem a samozřejmě spodní prádlo. 

"Ahoj všichni" pozdravila jsem všechny, co se nacházeli v kuchyni. Tím myslím Daniho s Joanou. Jejich odpovědí mi bylo jenom zamručení, protože oba měli plnou pusu jídla. Jen jsem se uchechtla a šla si vzít něco dobrého na zub. 
"Kdy vyrážíme?" zeptala jsem se Joany, když už jsem konečně seděla u stolu s nimi. 
"Jak my? Ty!" zvedla obočí a hned je dala dolů. 
"Cože? Já tam jako jedu sama? Nedělej si ze mě srandu, po ránu na to nemám náladu." zražedně jsem se na ní podívala. 
"Sama nejedeš" řekl s plnou pusou brácha. Joana do něj žduchla. Nechápavě jsem se na ně podívala. Oni dva na sebe hodily pohledy alá 'Kdo jí to řekne?'. 
"Tak co ksakru? Dozvím se od vás něco nebo si mám počkat až zaprší a uschne?" podrážděně jsem řekla. Nemám moc dobrou náladu a oni tomu moc nepřidávají. 
Dani odložil lžičku "No víš.." natáhl tyhle dvě slova až nepříjemně dlouho a poškrábal se na zátylku.
"No, pokračuj" dost zvědavě jsem řekla a opřela se lokty o stůl.  

"No víš, .... on pro tebe přijede Neymar" řekl a raději obrátil svůj zrak na Joanu. 
"Cože? Si děláte srandu ne? S Neymarem nikam nejedu!" rychle jsem stoupla od stolu. 
"Najednou protestuješ, ale když jste spolu na sedeč..." řekla Joa a když si uvědomila co chce říct, rychle si dala ruce před pusu. Vykulila oči na ně a v jejím očích byla vidět omluva. Já jsem taky na ní vykulila oči a koutky úst dala dolů.  
"Co spolu na sedačce?" řekl trochu nepříjemně Dani a díval se jak na Jou tak i na mě. Já jsem uhýbala pohledem. Najednou před vilou zastavilo auto. 
"Jéé, někdo přijel" radostně jsem zatleskala a chystala se jít otevřít. "Jdu otevřít" oznámila jsem se a šla ke vchodovým dveřím. 
"Neutíkej od tématu" naklonil se přes stůl Dani. 
"Neutíkám, jen jdu otevřít." zastavila jsem se v chůzi a pokrčila rameny.
"Victorie Alves da Silvo, neser mě." ukázal ne mě brácha. Zašklebila jsem se na něho, protože nesnáším když mi říká celým jménem a on to dobře ví. Opět jsem se otočila, ale za tím účelem že půjdu otevřít konečně dveře. Když jsem je otevřela a vešla před vilu, uviděla jsem to pako v tak krásným autě. V mém tolik milované Audi R8. To auto miluju a on ho má. Než jsem se nadála Neymar stál a těsno vedle mě. 
"Čau baby" zašeptal mi do ucha. Byla jsem zabraná do toho auta, proto jsem se lekla a trochu naskočila.
"Debile" bouchla jsem ho do břicha, ale ruku jsem na něm nechala. "Jsem se lekla" 
"Já vím" mrkl na mě. 
"Tak to je dobře, že to víš" 
"Mám pro tebe takovej menší návrh" řekl mi a začal se ke mně přibližovat. Nebýt Daniho nevím jak by to skončilo. 
"ehm, ehm" ozvalo se za náma trapné zakašlání. Oba jsme od sebe odstoupili a otočili se dozadu. Dani stál opřený o rám dveří se zakoženýma rukama na hrudi a se zvednutým obočím.
"Před chvilkou si se vztekala, že s ním nikam nepojedeš a najednou se tady po něm plazíš."  řekl překvapeně. 
"Nikdo se po nikom neplazí, jen mi něco ukazoval na autě." řekla jsem první blbost, která mě napadla. 
"Auto je támhle a vy jste tady." ukázal na auto, které od nás stálo trochu dál. 
"Prosím tě nech je a uhni od těch dveří ať můžou jít dál" ozvala se za Danim Joa, která nás tak trošku z téhle situace vysvobodila. 
"Jak na ní něco zkusíš Juniore, je po tobě" varovně na Neye ukázal dani ukazováček a následně byl odtáhnut Joanou. 
"Bejt tebou tak se mě ani nedotýkám, protože on je toho fakt schopnej" řekl jsem Neymarovi a zasmála se. 

"A co by mi udělal?" přitáhl si mě zase k sobě na těsno. 
"Nechtěl si mi něco říct?" změnila jsem téma. 
"Já jsme ti něco řekl Juniore" zařval z domu Dani.
"Řeknu ti to až budeme sami" mrkl na mě a šel do vili. "Můžeš být v klidu Alvesi, ještě jsem ti nepřetáhl" zařval Neymar na Daniho. Z domu se ozval zvuk odsunutí židle a bráchy řev. Ti dva se začali honit po baráku. Neymar se smál jak blbej a Dani byl dost nasranej. Jen jsem nad nima pokroutila hlavou a šla do domu. Zavřela jsem dveře a šla si dojíst snídani.
"Promiň, ale mě to tak trochu ujelo" začala mluvit Joana, která byla v kuchyni.
"O čem to mluvíš?" v tu chvíli jsem jí nechápala.
"O tobě a Neymarovi na sedačce" připomněla mi to.
"To nech plavat" mávla jsem nad tím rukou. "Brácha má teď jiný starosti" řekla jsem a potácela se k zemi, protože mě z ní ti dva shodili, když běželi kolem mě. Když jsem spadla, tak společně i s miskou misli s jogurtem, takže se to všechno na mě vysypalo.
"Kokoti" zařvala jsem ze země a vyprskla v pořádný smích a všichni se přidali ke mně. 

So ...  Zdravím. :D Focení jsem dala až na díl co bude následovat. :D Říkám předem že nemáte na co těšit. :D
Za oslovení Juniore děkuji BeNickey. :3 :D 
Mo děkuji za komentáře a VOTES!! :3 
Za všechny chyby se fakt omlouvám. :) Nemám moc náladu je opravovat. :/ :) 
Už předem říkám, že další díl vyjde až v sobotu či neděli, protože jsem na práškách a nemám vůbec náladu na psaní. :/