Dani Alves' Sister (Neymar CZ) ✔

51. Kapitola

... Enjoy it! ...

Pohled Vicky

Nechtěla jsem, ale musela jsem. Val s Danielem mě na přání Joany odtáhli do jejich společného hracího pokoje, kde jsme si sedli na zem. Val si se mnou hrála s panenkami a Daniel nám do toho jezdil s autíčky.
"Počkejte tady, jen se jdu převlíct" řekla jsem jim. Na jejich přikývnutí jsem stoupla a šla do svého pokoje, aby se mohla alespoň nějak zkulturnit. Rychle jsem vešla a ani rozmyslela co na sebe. Vzala jsem první věci, které jsem viděla a sáhla na ně jako první. Oblékla jsem si je a zjistila, že to jsou teplákové krátké kraťasy s tílkem, které mělo široké výstřihy po stranách.
"Vicky, můžeš si jít ošetřit toho tvýho Romea." zakřičel na mě Dani. Okamžitě jsem vystartovala dolů, abych zjistila jestli vůbec ještě Neymar žije. Můj dupot po schodech se rozléhal po celém domě. Proběhla jsem kolem Daniho rychlostí blesku a letěla na zahradu. Zděsila jsem se, když jsem prvně uviděla krev na zemi. Prvně mě napadlo, že je po Neymim, ale když se ozval jeho hlas, uklidnila jsem se. 
"Vicky" řekl Ney za mými zády. Rychle jsem se otočila, protože jsem v jeho hlase slyšela něco divného. Když jsem se po otočení na Neye podívala, znovu jsem se zhrozila, ale tentokrát ještě víc než předtím. Ney stal naproti mě a usmíval se. Jeho úsměv byl pravý, žádná faleš.
"Děláš si ze mě srandu? Vy jste se poprali?" přešla jsem k němu a dívala se na roztržené obočí a ret. Na obou místech už měl skoro zaschlou krev. 
"Tohle si hošánek u mě hodně posral" řekla jsem dost naštvaně a podívala se na Neymara, který nevypadal nějak zdrceně. Právě teď se ve mně probudila stará dobrá Vicky, která se ráda hádala. 
"Vicky, klid. Řekl jsem mu, ať mi jednu vrazí, když mu to udělá dobře a uleví si." řekl Ney. Chytil mě za ramena, po kterých mě začal přejíždět a tak mě uklidňovat.
"Si vážně debil. Víš o tom?" zasmála jsem se a trochu se k němu přiblížila. 

"Jo vím, ale do tebe" usmál se na mě a přitáhl si mě ještě víc k sobě. Naklonil se a spojil naše rty, které do sebe zapadly jako puzzle. Ney sykl a tak jsem se od něj i odtáhla. 
"Blbečku. To máš za to. Necháš se zmlátit a nemyslíš do předu. Teď mi nemůžeš dát ani pusu." řekla jsem a zadívala se na jeho napuchlé rty. Napuchlé ze dvou důvodů. První je ten, že ho má natržený a druhý, že jsme se líbali, teda jenom chvilku. 
"Na to jsem vážně nemyslela no" řekl Ney a uchechtl se. 
"Pojď, alespoň ti to ošetřím" řekla a táhla jsem ho dovnitř. Vešli jsme do kuchyně, kde pořád seděla Joana za stolem. 
"Tady sis sedli a počkej" řekla jsem a odběhla pro lékárničku, kterou máme v každé koupelně. 

"Vážně ti to za to stálo?" slyšela jsem Joana, jak mluví s Neyem. Zastavila jsem se v chůzi a opřela se o roh, abych slyšela co si ti dva budou říkat. 
"Stálo! Nenechám si jí kvůli ničemu utéct." řekl Ney. Usmála jsem se a trochu se začervenala. Ten kluk ví jak na mě. Nechápu jak jsme se my dva mohli dát do hromady. Ze začátku hádky a nemohli jsme si přijít na jméno a teď tvoříme slavný páreček. 
"Vážně jste se hledali, až jste se našli" řekla pobaveně Joana. 
"Ty hádky byli náš začátek. Díky nim jsme se dali dohromady. No ... a ještě možná tak trochu kvůli Danimu." řekl Ney. To by mě zajímalo jak nás dal brácha dohromady. Jo, počkat! Vlastně když pro mě Neymar přijel v jeho Audi R8, a potom jsme spolu poprvé spali. Díky brácha! Usmála jsem se a šla za nima zpátky do kuchyně. Lékárničku jsem položila na stůl vedle Neye a začala s ošetřováním. 
"Teď to bude trochu štípat" řekla jsem pro jistotu než jsem nastříkala desinfekci na roztrhnuté obočí. Ney přikývl a já začala se stříkáním desinfekce na místo. Ney sykl a pevně zatl čelist.