13. Co chceš?

107 10 0
                                    

"Tome, může sem přijít tvůj otec," snažil se ho zastavit, když se ho snažil líbat uprostřed kuchyně. Samozřejmě se mu to líbilo, ale zároveň se i bál, aby je někdo, konkrétně Lucas, neviděl.

"Dobře, tak půjdeme do pokoje," ustoupil nakonec, i když vidina Andrewa, sténajícího na kuchyňském stole, ho podivným způsobem lákala. Musel se ovšem smířit s tím, že dnes svůj plán neuskuteční. Zato by mohl udělat něco jiného. Vzal ho za ruku a zavedl ho nahoru do jejich společného pokoje, kde ho svalil na postel. Andrew se tentokrát nebránil, naopak spolupracoval.

Už měli svlečená trika a Andrew zrovna bojoval s páskem Thomasových kalhot. Frustrovaně si povzdechl, když mu ve stejnou chvíli, kdy se mu podařilo osvobodit Thomasův vztyčený úd, zazvonil mobil. Omluvně se na svého přítele podíval a natáhl se pro přístroj, který ležel na nočním stolku. Na jeho tváři se objevil zamračený výraz, když očima upřeně sledoval obrazovku, která mu ukazovala obličej jeho matky. Dlouho se rozmýšlel, jestli má hovor přijmout, nevěděl, co po něm může jeho rodina ještě chtít. Ležel opřený o pelest postele, když si na něj sedl Thomas a sebral mu mobil z ruky. Bez váhání hovor přijal a představil se, samozřejmě až po tom, co domluvila na svého syna, o kterém se domnívala, že drží telefon.

"Jo, jsem jeho přítel," přitakal do telefonu. "Ne, nevrátí se," pokračoval, dokud si Andrew nevzal mobil zpátky.

"Co chceš?" vyplivl ze sebe podrážděně.

"Andrew, přijď domů, s otcem se s tebou chceme usmířit," spustila na něj medovým hláskem jeho matka. Thomas mu mezitím přejížděl rty přes krk a značně ho tím rozptyloval.

"Nevrátím se," sotva odpověděl. Thomas přidal k jeho týrání ještě ruku, kterou přesunul na Andrewův penis, a začal mu pomalu honit.

"Andrew, to mi nemůžeš udělat! Musíš přijít zítra na večeři," trvala na svém. "Přijde i jedna slečna, Thomas ji určitě zná, tak ho můžeš přivést taky, tvoje snoubenka je přeci jeho sestra," s těmito slovy hovor ukončila a nechala tak na druhém konci spojení zmateného Andrewa s hlavou plnou otázek. Téměř ani nevnímal Thomasovy doteky, pak zjistil, že ho jen hladí po zádech, což znamenalo, že hovor slyšel.

"Thomasi?" naznačil, že by mu měl něco vysvětlit.

"Mě se neptej, já svoji sestru viděl jednou v životě," bránil se. "Ale neboj, nikomu tě nedám," slíbil.

"Co si pro jednou někam vyrazit?" navrhl po chvíli objímání Thomas. Zdálo se, že i on má svoji romantickou stránku, kterou zatím bohužel Andrew neměl tu čest moc dobře poznat. Pokud ale čekal večeři při svíčkách a kytici růží, spletl se.

"Teď?" ujistil se.

"Po sexu." Znovu ho začal líbat, dravě a vášnivě, tak jako vždy. Andrewovi to jenom potvrdilo, že Thomasova dravá a vášnivá stránka převládá nad tou romantickou.

Dnes do něj surově přirazil, ani nebral ohledy na to, že by se to nemuselo Andrewovi líbit. No, naštěstí líbilo. Dalo by se říct, že kdyby nepotkal Thomase a nezamiloval by se do něj, dál by snil o jemném pomalém milování mezi plátky růží. Jenže teď si zvykl na dravý sex, po kterém se často diví, že není jeho zadnice natrhnutá. Ale miloval to, nedokázal si bez toho představit život. V poslední době vlastně dost přemýšlel, jestli to není jenom ten sex, co oba v tomto vztahu milují.

Jeho myšlenky přerušil až tvrdý příraz na jeho citlivé místo, Thomas si vyžadoval jeho pozornost a věděl, jak si ji v takové situaci získat. Andrew mu spokojeně sténal do rtů, zatím co mu nehty zarýval do zad. Thomas se od něj trochu odtáhl, aby si mohl flíčky označit Andrewův krk, kde se už téměř zahojila minulá znaménka.

"Proč mi tohle děláš?" zašeptal Thomas po vyvrcholení tak potichu, že ho Andrew ani neslyšel, a kdyby ano, nejspíš by mu stejně neměl jak odpovědět.

Když vycházeli z domu, už se stmívalo, proto si museli obléknout bundy, aby venku nemrzli. Andrew netušil, kam ho Thomas vedl, a protože se tmy trochu bál, natiskl se na jeho příjemně teplou ruku a pevně ji sevřel v té své. Thomas mu dodával určitý pocit bezpečí, cítil se s ním správně a místo kde byl Thomas, považoval za jakýsi "domov". Nechápal, jak si ho mohl takhle získat. Vlastně věděl – Thomasovi by propadl každý, kdyby ho lidé znali víc. Jeho osobnost však byla opředená mlhou a Andrew se divil, jak se vlastně stalo to, že si ho Thomas pustil k tělu. Byl za to samozřejmě vděčný, ale někde v koutku jeho mysli se skrývaly pochybnosti. Proč by Thomas měl s někým takovým chodit? Není přece ničím zajímavý. Jediné, co je drží spolu, je postel. Thomasovo neustálé vyžadování sexu. Možná to dělá, protože ví, že by si v ničem jiném nerozuměli. Sice dnes udělal menší výjimku, ale na tuhle procházku ho vzal opět až po sexu. Andrew nemohl tvrdit, že by mu to vadilo, jen jeho mysl se snažila pochopit realitu. V tuto chvíli se snažil mozek pochopit něco tak složitého a nelogického, jako byly city – láska.

V tichosti došli až na kraj města, kde pokračovali lesní cestičkou k nedalekému jezeru. Osvětlovaly ho paprsky měsíce, který se právě nacházel ve fázi úplňku. Pletence světla, které vyzařovalo Slunce k Luně, která ho posílala vlnkám na vodě, kde se zamotaly v odlescích vody, byly stejně složité a spletité jako Andrewovy myšlenky. Stačil ovšem jeden mrak, aby byly jeho úvahy i světlo měsíce přerušeno.

"Půjdeme si zaplavat?" navrhl Thomas.

"Nemáme plavky," podotkl Andrew.

Samozřejmě, co mohl čekat jiného, než smích a odpověď, že půjdou nazí. Ale bál se. Mohl je tu kdykoliv někdo přistihnout a on nechtěl někde ukazovat víc holé kůže, než musel. Ovšem po nějakém čase s Thomasem zjistil, že rád ukazuje svoje znaménka, která má po sexu, cítil se pak chtěný. Chtěný Thomasem. Chtěl být jeho hodný chlapeček. Proto si musel přiznat, že ho představa jeho a Thomase v jezeře lákala. Samozřejmě mu na mysli vytanula představa milování se ve vodě. Předkové lidí přece z vody vzešli, ani teď by lidé bez vody nepřežili, proto mu přišlo logické, aby se milostný akt odehrával ve vodě – bylo to přirozené prostředí lidí.

Kazil to. I kdyby se Thomas opravdu snažil o ryze romantickou procházku, Andrew to opět kazil svou představivostí a myšlenkami na sex. Byl zkažený. Nedokázal si teď představit život bez Thomase a bez jeho každodenní dávky sexu. Proto se také začal svlékat, aby posléze mohl pomoct z oblečení Thomasovi, přičemž plně využíval možnosti dotknout se jeho těla. Společně pomalu kráčeli ruku v ruce k vodě, zastavili se až v moment, kdy jim začala omývat chodidla. Postupovali pomaleji, aby si zvykli na studenější vodu, která se ještě přes den tolik neohřívala, protože léto mělo nastat až za několik týdnů.

A jak Andrew očekával, jejich romantický večer skončil v tu chvíli, kdy jim voda sahala po pas. V ten okamžik se začali divoce líbat, ani jeden nevěděl, kdo z nich byl první, ale tím polibkem se všechny jejich pohyby staly rychlejšími a naléhavějšími. Byla jen otázka času, kdy se to stane, ovšem jakoby telepaticky to oba nezvládli ve stejnou chvíli. Strávili v tom jezeře snad i hodinu, než se došli obléknout a vyrazili domů. Spaní samozřejmě předcházela společná sprcha, kde se též zdrželi. Dalo by se říct, že jim pár hodin předstírání nevinného páru způsobilo až abstinenční příznaky. Andrew však tušil, že by tohle měli trénovat, měl se přece setkat s matkou. A on hodlal vzít Thomase s sebou. A hodlal své rodině oznámit, že Thomase se nevzdá.

Uff, dalo mi to zabrat. Omlouvám se, že jsem opět tak dlouhou dobu příběh neaktualizovala, ale nějak nemám inspiraci. Neznamená to však, že končím, jen si dám zase na nějakou dobu pauzu a budu doufat, že brzy chytím múzu.

Doufám, že se vám kapitola líbila, pokud ano, nezapomeňte na VOTE, KOMENTÁŘ, popřípadě FOLLOW. ;)

Šťastné konceKde žijí příběhy. Začni objevovat