Neumím anglicky,
neumím zpívat,
chci si jen dál malovat a tiše si snívat.
Plavat v moři hvĕzd,
tajemství a mých myšlenek.
Myšlenky nĕkdy klidné jako jezero, nad nímž tyčí se Vraní skála,
náhle se jedna vzbouří a najednou není jedna z mála.
Jak býci proti sobĕ bezhlavĕ jdou si vstříc,
řeka nĕkdy klidná nĕkdy divoká,
co víc můžu na to říct?
Nĕkdy ztrácím se ve víru myšlenek, však nic netrvá navždy,
nehodlám páchat vraždy.
Vím že budu v pohodĕ,
dík tobĕ co mnĕ taháš ven,
jsi jako krásný sen.
Prosím neříkej mi, jak mám žít, prosím neříkej mi moje priority, nesnaž se co a kdo je důležitý,
vím to sama líp, jak dobře a pojem žít je rozlehlý jak moře.
Tak prosím vyslyš moje prosby,
nejsou to žádné hrozby,
kdo mnĕ zná líp ten ví, že to nemá cenu,
že to budu brát asi tak, jako když mi na srdce budeš klást,
že už dál nesmím ve víru snů své černé koně pást.
Dĕkuju všem co si prečetli :) zase jsem chytla chuť a začlo se to v hlavĕ hromadit samo, tak proč to nenapsat XD Komentáře potĕší, jak s pochvalou, tak kritikou. Gramatické chyby mi prosím odpuste, Ještĕ jednou dĕkuju a zase nĕkdy.
Demo
PS: Chci předejít nedorozumĕním, básnička NEBYLA ani na nikoho konkrétního nesmĕrovala.
Za korekt děkuji: Right sherlockian
ČTEŠ
Šílenctví myšlenek
PoetryObčas chytnu záchvaty poezie tak tady je máte, tohle budou básničky co sepsali mé myšlenky a pocity nĕkteré smutné a jiné veselé.
