Válím se na louce,
Ve své hlavě ve svých myslenkách.
Válím se na louce,
Válím se v poměnkách.
Veselohra všeho světa,
Světla a však i tmy.
Přes plot skáčou koťata,
Zeptám se tak pověz mi.
Jak že se ty vlastně máš ?
Tak tohle víš jen ty sám.
Proč že se tak hloupě ptáš ?
Nechápeš a já se usmívám.
Pročpak těšknou nad hlavou mi mraky?
Kampak vedou tvoje kroky?
Prý že padáš do němoty?
A však já vím víš to taky ?
Tak bojuj než pohltí to tvoji mysl,
Ano bojuj má to smysl.
Časem úsměv nějak zkysl,
Jaký že je úmysl ?
A tak z noci z rána,
Volá na tebe tvá máma.
Že prý ozvala se rána,
Vyprávění vypráví že ses mi smála.
Máma má smůlu,
Nikdak nedohledá tebe.
Na městu přijdeš si jak v úlu,
Vedle sousedka na svojeho řve blbe.
Říkají že jsem jen blbá nána,
Otevřu oči a na louce vidím tebe.
Ta co nemá pána,
Ty rozplýváš se ty mizíš vidím jen louku a nebe...
Po sto letech jsem opět zjistila že žiju no co se dá dělat :) další moje slátanina slov je vděčná všem co si ji přečetli, tak si užijte zbytek svojeho života a zatím.
Demo
ČTEŠ
Šílenctví myšlenek
PoesíaObčas chytnu záchvaty poezie tak tady je máte, tohle budou básničky co sepsali mé myšlenky a pocity nĕkteré smutné a jiné veselé.
