Zavři oči a piš,
Hoď sebou než ti slova sní myš.
Piš vše co máš na srdci,
Zahazuješ pero a říkáš ,,Já nechci".
,,Kčemu bych měl psát ?",
,,Kčemu bych měl rýmovat?".
Ty sám víš že se mi tím vysmíváš,
Doma sám sebe proklínáš.
Jdu k tobě a za rameno tě chytám,
vím že za svou drzost facku schytám.
,,Máš napsaných jen řádků pár",
Udělal jsi málo čar.
Ještě není tvůj čas,
Dělej, pohni svou duši spas.
Nachvíli se zamyslíš a hledáš sám sebe,
Zvedneš oči a spatříš vysoko bledé nebe.
Sedáš do trávy a už máš blok s perem v ruce,
Nadšené oči s divokým perem píšou prudce.
Ubaleno dávno máš že to tak jest ?,
Píšeš otom jaké jsou stoky měst.
Píšeš si svůj příběh jako každý sám,
I já jeden mám.
Nechceš přestat musíš jet dál,
To aby se ti nikdo nevysmál.
ČTEŠ
Šílenctví myšlenek
PoesíaObčas chytnu záchvaty poezie tak tady je máte, tohle budou básničky co sepsali mé myšlenky a pocity nĕkteré smutné a jiné veselé.
