Zamčena v sobě sama,
Uvězněna trvá to už rána.
Nemám svůj život mím pánem je někdo jiný,
Stal se pro mne součástí moji rodiny.
Spí ve mne smích,
Jednou za čas jsi ho prý slých.
Poslední dobou ale stich,
Mlčím a mám hrozný strach.
Jsem jako otrok,
Poslouchám a mám strach..
Nemám šanci duši mou si slík,
Ty mi určíš co bude pak..
Jako zapovězený kruh,
Kdo ho opustil sám od sebe ani vněm nebyl bůh.
Nevím jak ven a řvu o pomoc,
Tiše ti popřeju ještě dobrou noc.
A tak já otrok životu,
Jen si pojď a zneužij mou ochotu.
Nevím kde je sever a nevím kde je jih,
I zpěv ptáků nademnou ztich.
Potřebuju se vyhrabat z mích omilů,
Dřív než důvěrou sám sebe dobiju.
Jdu po starých kolejí kam mne asi zavedou ?,
Modlím se ať mne řádky nikdy nepodvedou...
Nějak mne to chytlo :) tady je další moje dílko. Děkuju za jakoukoliv podporu. Ahoj
Demo
ČTEŠ
Šílenctví myšlenek
PoetryObčas chytnu záchvaty poezie tak tady je máte, tohle budou básničky co sepsali mé myšlenky a pocity nĕkteré smutné a jiné veselé.
