Nechceš zapomínat,
Nechceš spát.
Nechceš vědět,
Nechceš se smát.Chceš to vyřešit,
Chceš už pořešit.
Jak se tohle všechno mohlo stát,
Nechceš se už prát.Chceš jen utéct až moc daleko,
Vypnout a být jak mraky vysoko.
Nikdo nepobere tvoje sny,
Nikdo nevidí ti do hlavy.Někdo pěkně zavařil ti,
Někdo ať teda vyřeší ti.
Když nevíš jak dál,
Když jsi chtěl abych se bál.Sám sebe teď proklínám,
Sám sebe do klece zavírám.
Chci být v kleci sám,
Proč já tohle dělávám ?Zkrz rošty deně koukám,
Zkrz mraky se potloukám.
Změť otázek a odpovědí,
Změť toho co bylo a už není.Pozoruju přes sklo krajinu mlhavou,
Pozoruju očima nálož těkavou.
Pozoruju jak udělá bum bác,
Pozoruju jak moje tělo udělá dolů plác.Jsem zpět :) takže doufám že jste si tuhle zrůdnost užili obdivuju všechny zvás co tohleto teď čtou a snad se sejdem u další zplácaniny. Já se sváma loučim tak zatím
Demo
ČTEŠ
Šílenctví myšlenek
PoetryObčas chytnu záchvaty poezie tak tady je máte, tohle budou básničky co sepsali mé myšlenky a pocity nĕkteré smutné a jiné veselé.