Ninjago: Poslední Říše

Noc uprchlíků

"Jak teď máme vědět, koho máme hledat?" uvažovala Skylor.

"Jak se vůbec můžeš ptát?!" vyjekl Jay. "Nyu, koho jiného?"

"Taky je možnost se rozdělit," ignorovala ho. "Jeden tým půjde hledat ty tři a druhý pány rodiče."

"V tom je docela dost much," podotkl Lloyd. "Zaprvé to tu vůbec neznáme a Yan se nemůže rozpůlit, aby pomohla oběma týmům. Za druhé nemáme ponětí, kde začít hledat Kaiovy rodiče, a jediné vodítko, jaké jsme kdy měli, je Nya. Takže já navrhuju najít Nyu."

"A to chceš provést jak?" zajímal se Kai.

"Nya má ten svůj náramek," odpověděla Yan za něj. "Stačí, když najdeme Zanea a on najde signál."

"Ale jak chceš najít Zanea, hm? Pokud vím, souřadnice té jeho jeskyně má Nya." Kai si povzdechl. "Tohle je začarovanej kruh!"

"Přinejmenším víme, že je v jeskyni, což je víc, než víme o komkoli jiném, koho máme hledat," ušklíbl se Ronin.

"Možná, že bychom ho dokázali najít, ale na to potřebujeme smartphone," uvažovala Yan.

"Cože to?"

"Říká se tomu chytrý telefon."

"Nestačí hloupý telefon?"

"Hloupý telefon je tohle," ukázala Yan svoji levnou krabičku s tlačítky, "a na tom se nedá ani fotit. Takže ne, nestačí."

"A kde seženeme takový... ehm... smártfoun?" podrbal se Jay na zátylku.

"Ve městě ho má snad každý."

"Počkat, chceš říct, že máme někomu ukrást telefon?" zamračil se Lloyd.

"Máš snad lepší nápad, Zelenáči?"

"Hej!"

"Souhlasím s blonckou," prokřupal si Ronin prsty. "Bude to hračka."

"Ale nejdřív se musíme dostat odtud," připomněla Skylor.

"A jak jsme se asi dostali sem?" ušklíbl se Kai.

Lloyd si povzdechl. "No tak jo. Máme aspoň nějaký plán. Tak jdeme na to."

Pobrali si tolik jídla, kolik unesli v kapsách, a ze skříní vytáhli ninja obleky. Skylor valila oči, když i Yan vytáhla ten svůj. Šedý, s khaki páskem a znamením yin-yangu.

"Kde jsi ho vzala?"

"Ušila," zazubila se Yan. "Brala jsem si ho, když tu Sel nebyla, a hrála jsem si na ninju... Vsadím se, že ho ode mě obšlehla a schovávala ho v té své skrýši. Nenašla jsem ho tam, ale určitě si ho vzala s sebou..."

O pět minut později už se pod rouškou noci vyplížili ven a protáhli se dírou v plotě. Yan se zadívala na dům, na tu krabičku od sirek, kterou znala jako svůj jediný domov, a hlavou se jí mihla myšlenka, jestli se sem ještě někdy vrátí.

Pak se ohlédla na své společníky a zadoufala, že jen proto, aby si odtud vyzvedla svou sbírku. (Schovala ji k Seliel a klíč vzala s sebou. Přece jen, co kdyby.)

Pak ji napadlo něco jiného. Rozsvítila baterku a než se všichni dostali za plot, našla Selielinu tajnou skrýš žvýkaček a vybrala ji. Až ji najdou, bude mít absťák jak hrom, a to nikdo nechce zažít.

Když se Ronin vrátil z města do lesa, kde se schovávali, vypadal jako vystřižený z reklamy na Coca-Colu. Značkový ohoz, který by se hodil kamsi do tropů k bazénu pětihvězdičkového hotelu, v uších sluchátka a na hlavě sluneční brýle, třebaže byla tma jako v pytli. (V děcáku tu svoji rentgenovou pásku přes oko sundal, ale nasadil si ji, jakmile měl zase možnost. Připadal si bez ní trochu jako nahý.)