Asi si dokážete představit, co se dělo po mém vystoupení s malou Emmou. Uvažovali dokonce i o mém prodeji! Nebýt mého otce a Ginny, už tady nejsem. No, nechme to být. Už je to za mnou.
Poslední dobou nemám na nic náladu. Absolutně nechápu proč. Už je to půl roku, co jsem nebyla na závodech. Dnes si pro mě Gina přišla, aby jsme se šli projet do lesa.
Byl podzim, všechno okolo nás hrálo teplými barvami. Slunce bylo vysoko na obloze a nám do zad vlál teplý větřík. Miluju tohle počasí. Za necelou půl hodinku jsme doklusali k velkému jezeru. Říkalo se mu nějak divně. Myslím že Černé? Opravdu nevím. Přitom nebylo vůbec tmavé, právě naopak. Bylo tak krásné. Jeho hladina byla téměř rovná a sem tam se lehce mihotala od větru. Kdyby vítr nefoukal vůbec, připadali byste si, že koukáte do zrcadla. Ginna ze mě slezla a šla Áronovi házet aport. Zůstala jsem tu sama. Sama s vodou, sama s podzimní náladou a sluncem. Větřík mi cosi šeptal a já byla naprosto uvolněná. Konečně po těch měsících naprosto šťastná. Kdyby to aspoň vydrželo déle než pět minut. Můžete zkusit hádat, kdo to asi pokazil.
"Lady!":křičela Gina a to byla asi kilometr ode mě. Nahodila jsem nechápavý výraz a koukala na ni jako na blázna.
"No nekoukej na mě tak a pojď sem! Áron se ztratil!"
Bože. Na to, že to je pes, tak by si mohl vyčmuchat kde bydlí ne? Ginna byla bohužel jiného názoru. A když už jsme u toho, byla snad celou dobu s ním, nebo ne?Po 15 minutách bloudění lesem jsme to pomalu vzdávali, když v tom jsem uslyšela štěkot. Vyrazila jsem kupředu bez ohledu na to, že na mě někdo sedí. Gina už také slyšela ten známý zvuk a konečně nademnou měla kontrolu. Štěkot utichl. Co teď? Po našem právem boku jsme uslyšely šustění křoví. Zpoza velkého stromu jsme viděly Árona, jak ho velká černobílá chlupatá koule táhne někam pryč. Ginna neváhala a pobídla mě kupředu. Velká koule se nám vytratila z očí a před námi se rozprostírala velká díra, která - troufnu si říct, vedla hluboko do země.
"Tak to je fakt super!":zasmála se ironicky Ginna.
"Co teď?":řekla a svůj pohled přesunula ke mně.
Jak já to mám asi vědět? No já tam nepolezu.
Tak co? Co si myslíte, že Árona uneslo?😱🐶 Mimochodem vám strašně děkuji za vaši aktivitu a doufám, že se vám příběh bude i nadále takhle líbit. Děkuju moc💕
ČTEŠ
Královna dostihové dráhy
PertualanganCítila jsem příšernou bolest. Práva přední noha mi vypověděla službu. Začala jsem kulhat, ale i přes to jsem jela dál. Noha se mi podlamovala a já čekala na to, až se budu moct v cíli svalit na zem. ♥Nejlepší umístění-#26. v Dobrodružné a #3. v J...