Nesetkání

Kyselost

"Takže Jake, jo?" Jess se ušklíbla a já usmála. "Snad se dáme zase do pořádku.." Zazvonilo a já si vzala učebnici Biologie ze skřínky a utíkala s Jessicou do třídy. Zase pozdě. "Dámy, vždyť jsem vám všem říkal, že se dnes budeme v počítačové učebně budeme dívat na mikroskopy a které koupit a které ne! " Pan Waters zvýšil hlas. Sedla si dozadu vedle Jess. Pan Waters si toho všiml a řekl mě a Jess "Prosím vás, snad si nemyslíte, že budete sedět spolu?" třída se zahihňala a Jessica si odsedla. Odevzdali jsme naše eseje a on nám řekl, že je oznámkuje do týdne a dá nám vědět. A taky samozřejmě připomenul blížící se závěrečné zkoušky.
Na zem spadl papírek. Podívala jsem se po Jessice a ta mi naznačila, abych ho zvedla. "Omylem" jsem tedy shodila tužku ze stolu a podala ji i s papírkem, schovala za pozdro a přečetla si.
"Takže co plánuješ říct svému miláčkovi?" podívala jsem se na Jess a ona se usmála a ukázala tak své bílé zuby. Napsala jsem na druhou stranu "Takže za prvé, není to můj miláček. Jsme jen kámoši, co se dlouho neviděli. Mám ho ráda pouze jako kamaráda, to si zapiš za uši Jess a za druhé.. netuším." když se učitel nedíval, hodila jsem papírek po Jess. Ta si ho přečetla a něco napsala. Hodila mi papírek zrovna, když se učitel otáčel. Všinl si toho. "Ale co pak? Nebaví tě snad mikroskopy?" vzal papírek a začal ho číst třídě. Když jsem uslyšela, co jako poslední napsala, zaskočila mi slina a zakuckala jsem se. "Myslím, že tě miluje. Viděla jsem to na něm"