Nesetkání

Úleva

"Takže jedináček, jo?" zeptal se mě Seth.
Seděli jsme spolu na gauči a povídali si. Byly to už 2 dny, co se známe. Zítra od babičky odjíždím.
Je milý a líbí se mi jako kamarád.
Přikývla jsem s nadšením, nad kterým se zasmál.
Babička odpočívá a teta jela Charlieho a Renné seznámit s jejím novým přitelem. Ne, že by to nějak obzvlášt zajímalo Charlieho, ale odmítnout by bylo neslušné a pokazil by si tak vztah s tetou, což Renné nechce.

"A co ty? Už jsem ti toho o sobě řekla hodně." připoměla jsem mu. Svěřila jsem se mu o Jakeovi a tak nějak se mi ulevilo. Konečně jsem našla někoho, kdo mi rozumí. "Jaký máš život ty? Co rád děláš? Co škola?" zadívala jsem se do jeho zvláštních očí. Proč je má tak divné?
Jako kdyby nosil čočky.
"Život mám skvělý, vážně." zasmál se mé otázce "Rád spravuju věci, pomáhám lidem a miluju zkoušet nové věci a bez přemýšlení něco udělat." poposedl si a pokračoval
"Chodím na jednu střední blízko té tvé." přiznal se a já se celá rozzářila.
"Tak to je bezva! Můžeme spolu trávit víc času a tak" zvolala jsem nadšeně a představovala jsem si to. Cítila jsem se líp.

Přikývl s úsměvem na tváři.
"To bude bezva!" zvolal "Nechceš zajít do parku?" zeptal se
"Jasně" souhlasila jsem a vstala jsem. Přišlo mi, že se Seth objevil
právě, kdy jsem někoho takového zrovna nejvíc potřebovala.

Oblekla jsem se a čekala, až se obleče Seth, ale jak mi došlo, že nic převlečení nemá, udiveně jsem se ho zeptala "Proč jsi přišel jen tak? Copak ti není zima?" udivila jsem se a on odpověděl "Já.. Ja si je zapomněl ji vzít"
"A nechces něco?" zeptala jsem se.
"Ne. To je-v pohodě" nervózně se na mě usmál. "Ale přecejen ti něco vezmu. Nemusíš být až tak zdvořilý." dala jsem mu bundu do rukou.
Na oplátku vzal mojí bundu a nasadil mi ji. Celou dobu jsem se na něj rošťácky dívala.
"Dík" řekla jsem, když už jsem bundu měla na sobě a zasmáli jsme se.

Celou cestu jsme si povídali o škole, co chceme dělat v budoucnu atd.
Dozvěděla jsem se, že žije s adoptivními rodiči, protože jeho pravý táta truchlil nad smrtí jeho matky, která umřela při porodu a nestaral se o Setha a on málem zemřel. Plus se zjistilo, že hodně kradl alkohol a to mu zaručilo jízdenku do vězení na pár let. Od jednoho roku se toulá po adoptivních rodinách.
Jeho otec je na svobodě už asi 14 let, ale od té doby o jeho vlastního syna neprojevil zájem.

Divila jsem se, že mi to všechno pověděl. Známe se teprve 2 dny a tolik jsme si toho řekli a tolik si rozumíme.
Došli jsme k parku. Sedli jsme si na jednu větší lavičku a za chvíli si tam sedl jeden pár a začali se líbat.
Tak to vypadalo v celém parku. Vzpomněla jsem si na Jakea a požádala jsem Setha, ať jdeme někam jinam.
Zagrkal mi náramek od Jakea.
Ten neměl žádné námitky a my zašli do baru u Killiana a Emmy. Nic jsem nenamítala, i když se mi to moc nezdálo. Byli tam skoro samí muži do 30. Bylo tu docela dusno a já zalitovala, že jsem si vzala svetr.

Sedli jsme si ke stolu do rohu a objednali jsme si drinky. Dala jsem si slabší kokteil a Seth si dal vodku. Možná proto, že musel zase zavzpomínat na svou minulost.

Bylo mezi námi příjemné ticho a hudba hrála rockovou hudbu, která byla ztlumená, aby se tu dalo povídat.
Za chvíli k nám přišla servírka.
"Chtěla jsem vám jen oznámit, že na vás venku někdo čeká." řekla Sethovi a usmála se na mě.
Třeba se tu má s někým setkat.
"To musí být nějaké nedorozu-"
"Říká, že když Vám ukážu tohle" zašmátrala v kapse a vytáhla prstýnek s diamantem a Seth zbledl a zalapal po dechu ",tak budete vědět" řekla, otočila se na podpadku a odešla obsluhovat své zákazníky u pultu.
Na Sethovi bylo vidět, že nad něčím hodně přemýšlí. "Klidně jdi" řekla jsem a usmála se na něj. Kývl a s prázdným výrazem odešel.

Tak to bylo zvláštní. Pila jsem svůj drink, když si naproti mě sedl hnědooký blonďák v saku i se svým drinkem.
Mohlo mu být tak 25 let. Laškovně se na mě usmál "tak co, jak se ti to tu líbí?" šel z něj cítit alkohol.
"Já-" chtěla jsem mu odpovědět, ale přerušil mě. "Jsi na kluky?" zeptal se a usrkl si pití a potom si olízl prst.
"I když.. Na tom ani nezáleží"
Zamrkala jsem. Co to je za blbce?
"Já.. Už musím jít" řekla jsem a rychle jsem vyběhla stejnými dveřmi u pultu, jako Seth.

Ocitla jsem se v temné uličce s cihlovou zídkou. Na konci ulice byl panelový dům s balkóny.
Zdi toho domu byly pomalované různými znaky. Chtěla jsem jít hledat Setha, když vtom mě něco přitisklo ke zdi. Bylo to tak rychlé, že jsem to ani nezaznamenala.
Byl to ten chlápek z baru, který mě otravoval. Ledovou rukou mi držel ústa, abych nekřičela a líbal mě po obličeji. Křičela jsem co to šlo a doufala, že se Seth objeví a zachrání mě.

Přestal mě líbat a škrtil mě.
"Takhle se k Loanovi nikdo chovat nebude!" zakřičel na mě a pustil mě a já se mihla sípavě nadechnout.
"Teď si tě dám ke svačince" zlomyslně se na mě usmál. Strašně jsem se bála.

Na zemi jsem uviděla sklo a využila toho, že se můžu hýbat a vzala sklo do ruky. Pořezalo mě a z ruky se mi začala řinout tmavě červená krev.
Bodla jsem ho do hrudi a on zavrčel, ale nic to s ním nedělalo. Netekla mu krev, nic. Z druhé strany se ozvali zavrčení jak od zvířete a já se tam podívala. Stál tam Seth a zrovna utíkal proti Loanovi, ale ten mě na poslední chvíl chytil, jako bych byla lehká, jak peří a hodil proti zdi a dopadla jsem na tvrdou zem. Zabolely mě záda. Šáhla jsem si na hlavu a viděla jsem krev stékat po rukou.
Poslední, co jsem viděla, byl Seth, který jak zvíře trhal na kusi Loana.
Zatmělo se mi před očima a usnula jsem. Nebo zemřela?

S těmi adoptivními rodinami jsem si úplně vzpomněla na Emmu Swan 💜🍎. I s tím barem :D 😁💖
Chci do každého příběhu zapojit něco z mých oblíbených seriálů.
Úplně zapomínám, že píšu o Belle :D :D