Kely seděla ve výslechové místnosti na policejní stanici. Po nějaké době přišel detektiv a přinesl tlustý spis. "Slečno Melsová víte z čeho jste obviněna?" Zeptal se detektiv. "Já to neudělala" odpověděla mu Kely a skoro se u toho rozplakala. "Máme svědka, který vás na místě činu viděl." "Já jí nepobodala". "A kdo jí teda pobodal slelečno Melsová". "Zjistit to je vaše práce detektive". Rozkřikla se na něj a slzy už jí tekly proudem. "Slečno počkejte prosím tady než příjde kolega". "Copak můžu někam jít, když mám na rukou pouta a jsem připoutaná ke stolu".
Přišel policista. "Nevypadá to pro vás vůbec dobře. Budete chtít právníka? Asi by to bylo vhodné vzhledem k obviněním." "Nechci právníka nic jsem neudělala." Proč to nechápou? Někdo to na mě hodil.
O rok pozďeji:
Soudní síň:
"Obžalovaná, prosím, povztaňte." Řekl soudce a v místnosti se udělalo ticho. "Paní předsedkyně, jak porota rozhodla v jediném bodě obžaloby, pokus o vraždu 2. stupně?" "Porota shledala obžalovanou vinou." Řekla žena a Kely se rozplakala.
O 2 měsíce později:
Ústav pro Nezletilé:
"Ty jsi ta nová" slyší Kely a otočí se za hlasem "jo já jsem ta nová" řekne Kely trochu nejistě. Před ní stojí asi 15 létá holka s malou skupinou lidí. Všichni na ní tak divně zírají a čekají co udělá. Nějakou dobu se nic neděje a tak lidi pomalu jeden po druhém odcházejí až nakonec zbydou jen dvě. "Já jsem Tara, Tara Welová a ty?" "Já se jmenuju Kely. Teda Kely Asily Malsová. A kdo byli ty ostatní co přišly s tebou a pak odešly." "To byli ostatní z vládnoucí vrstvy" odpoví Tara. "Vládnoucí vrstva?" udiveně se ptá Kely. Ty co sou tu za vážnější provinění. A nebo ty co sou tu dlouho." "A co ty ostatní?" "Ty sou no rekněme, že ne tak vysoko postavený." řekla a vybýdla jí aby šla za ní. "Ty si tu za pobodání že jo?" "Jo ale já to neudělala." Řekla Kely. Říkám jí pravdu, ale asi mi nevěří. Říká si Kely. Šli dlouhou chodbou a Tara pořád mluví. "Já sem tu ta úplně hlavní.............jestli chceš můžeš se k nám přidat..........byla bys jedna z těch lepších ..........je tu slušná hijerarchije......." Potom jsme došly do velké místnosti kde se shromažďovali lidi. Byla to asi nějaká jídelna, protože tam byli stoly a židle. Ta partička co byla na chodbě, teď stála na sesunutých stolech a čekala na Taru. Když jsme došly k tomu stolu, Tara vylezla k ostatním a začala svou řeč. "Dnes je tu s námi někdo nový jmenuje se Kely a je tu za pobodání tak jí pořádně přivítejte." Vytáhla mě na podium a lidi začaly tleskat. Vybídly mě abych se usmívala. K mému štěstí když už jsem se skoro usmála, do místnosti vtrhl dozor a sešlost rozehnal.
Po pár týdnech už se Kely cítila jako doma patřila mezi vládnoucí vrstvu.
Pokoj Kely a Tary: "Ale už se cítíš líp ne?" "Jo ale stejně se odsud dostanu. I kdyby mě to mělo zabít." Odpověděla Kely a sedla si na postel. "Sme tady královny co víc potřebuješ." "Potřebuju prostor, rozlet,spravedlnost. Já to neudělala ty si jediná která mi věří a až se odtud dostanu uvěří mi i ostatní."
ČTEŠ
Druhá šance
FantasyŽivot ti druhou šanci nedá, proto si ji musíš vzít sám. Příběh o těžkém rozhodnutí, které navždy změní jejich životy. A i přes některé ztráty by si znovu zvolili stejně. Znovu by si vybrali svou druhou šanci.
