Reason why I love you

-Reason 3-

Když jsem si uvědomila, co dělám, rychle jsem vystřízlivěla. V rychlosti jsem se od Scotta odtáhla a cítila jak mi červenají tváře. "Omlouvám se," vyhrkla jsem. "Nevím co to do mě vjelo." o krok jsem ucouvla a založila si ruce na hrudi. Zhluboka jsem se nadechla a podívala se na Scotta. Tvářil se nějak zvláštně a já se začala cítit trapně. "Měla bych jít najít Josie." prošla jsem kolem něho a snažila se jí v tom davu najít. Nakonec jsem jí našla v kuchyni. "Musíme vypadnout." řekla jsem a vzala jí za ruku.

"Proč?" svraštila nechápavě obočí. "Myslela jsem si, že se bavíme." 

"Právě jsem políbila Scotta," řekla jsem a sledovala jak Josie překvapeně zvedá obočí. "Byla to chyba.. Udělala jsem to kvůli tomu, že jsem opilá." 

"Páni," vydechla. "Kde je?" 

"Já nevím," pokrčila jsem rameny. "Nechala jsem ho tam stát.. Musela jsem odejít, protože jsem se cítila fakt trapně."

"Dobře," přikývla a rozhlídla se. "Ale Scotty nás stejně musí odvést.Hele jdu ho najít.. Počkáš u auta?" 

"Jasně," zamumlala jsem se a vydala se ven. 

Scott

Nemohl jsem uvěřit, že mě políbila. Bylo to tak nečekané a já věděl, že bych se od ní měl odtáhnout jako první, ale nedokázal jsem to. Byla tak roztomilá, když se potom červenala.

"Scotte?" uslyšel jsem Josiin hlas. Vyšel jsem z pokoje, do kterého jsem se schoval, abych si uspořádal myšlenky. "Pojedeme už domů?" zeptala se, když mě spatřila.

"Jestli chcete," usmála jsem se a rozhlídl se. "Kde je Evie?" zeptal jsem se.

"Čeká venku." odpověděla klidně. Zatnul jsem čelist a Josie si toho všimla. "Co se stalo?" 

"Nechala jsi jí venku samotnou?" prošel jsem rychle kolem ní a spěchal ven. Josie byla hned za mnou.

"Jo a co?" zeptala se nechápavě. Vyběhl jsem z domu a rozhlídl se. "Kde je? Měla být u auta.." zamumlala. 

"Pomoc!" uslyšel jsem její křehký hlas, někde za domem. 

"Běž do auta!" nařídil jsem Josie a podal jí klíčky od auta. "Hned jsem zpátky!" Josie vyděšeně přikývla a já se rozběhl za jejím hlasem. Spatřil jsem jí ihned. Snažila se vytrhnout nějakému klukovi, který jí osahával. Doběhl jsem k nim a chytl toho kluka za triko. Odtáhl jsem ho od ní a on zavrávoral.

"Co to sakra-" zamumlal překvapeně a podíval se na mě. "O co ti jde kámo?" 

"O co jde mě?" zavrčel jsem. "Ještě jednou na ní sáhneš tak tě zabiju!" odhodil jsem ho na zem a on zaskuhral bolestí. Potom jsem se obrátil na Evie. "Jsi v pořádku?" po tváři jí stékali slzy.

"Chci pryč.." zašeptala. 

"Už jdeme princezno.." vzal jsem jí do náruče a ona omotala ruce okolo mého krku. Vydal jsem se k autu. Když nás Josie spatřila, rychle vylezla z auta a rozběhla se k nám.

"Je v pořádku?" zeptala se. Přikývl jsem a posadil jí dozadu. Připnul jsem jí pás a zastčil jí pramen vlasů za uchu. Jen se na mě dívala těma svýma velkýma očima. Zavřel jsem dveře a sedla si za volant. Josie si vlezla vedle Evie, aby jí mohla obejmout. 

"Omlouvám se.." slyšela jsem jak zašeptala. "Neměla jsem tě nechávat samotnou." nastartoval jsem a rozjel se k chatě.

Evie

Probudila jsem se a vedle sebe spatřila Josie. Chvíli mi trvalo než mi došlo, co se vlastně včera stalo. Když jsem si vzpomněla na toho kluka, cítila jsem jak mi po těle putuje husí kůže. Vylezla jsem z postele a vzala si čistý oblečení. Vydala jsem se do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu, abych to ze sebe všechno smyla.

Když jsem vylezla z koupelny, venku stál Scoot a opíral se o zeď. "Slyšel jsem jak si vylezla z pokoje." řekl. 

"Asi bych ti měla poděkovat.." zašeptala jsem. "Kdyby si tam nepřišel.." 

"Hej," pousmál a přitáhl si mě do náruče. "Kdyby se ti něco stalo, tak bych to nepřežil. Jsi pro mě stejně důležitá jako Josie.." Snažila jsem se nezasmát. Jasně, že jsem pro něho byla jako Josie. Jak jinak. Měl přece přítelkyni.. Pomalu jsem se od něho odtáhla. "Jsi v pořádku?" zamračil se.

"Jasně," pokusila jsem se o falešný úsměv. "Uvidíme se později, Scotty." otevřela jsem dveře od pokoje a vklouzla dovnitř. Josie si zrovna sedala.

"Jak se cítíš?" zeptala se opatrně.

"Ani nevím," pokrčila jsem a sedla si vedle ní. Skrčila jsem si nohy a přitáhla si je k bradě. "Když tam včera Scott přišel a zachránil mě.. Myslela jsem, opravdu jsem si myslela, že mezi námi může něco být.. Ale bere mě stejně jako tebe. Jsem pro něho jako neteř.. rodina." 

"Evie," povzdychla si a objala mě okolo ramen. "Nemůžeš se s tím pořád tak trápit.. Jak dlouho ho miluješ?" když jsem pokrčila rameny pokračovala. "Je čas se přesto dostat.." 

"Ale jak?" špitla jsem.

"Vím, že je to můj strýc, ale musím to říct.. Nestojí ti za to." 

Nahoře jsem udělala trailet, tak doufám že pojede a bude se vám líbit :()

Důvod #3

"Tvou starost."