Dreams come true

Kapitola 22. - Návštěva u táty

POHLED BARBARA

Vánoce u Harryho rodiny se vydařily. Zůstali jsme tam až do 27. prosince. Mezitím jsem obvolala celou svoji rodinu. Ani tátovi jsem nezapomněla zavolat. A domluvili jsme se na té návštěvě. Mám přijít na oběd 28. prosince a můžu vzít i Harryho. Už se těším. Hrozně dlouho jsme se s tátou neviděli a určitě si máme hodně co říct. Dárky jsem nakoupila den předem. Nevím, jestli má táta přítelkyni nebo ne, ale i tak jsem vybrala něco pro ženu. Ještě jsem napekla naše oblíbené sušenky. Doufám, že je má stále rád. Když naši ještě nebyli rozvedený, pekly jsme je s mámou. Tyhle časy mi chybí.

Frustrovaně jsem si zajela rukou do vlasů. Už půl hodiny jsem stála v šatně a nemohla se rozhodnout, co si na sebe vezmu. Za hodinu máme odcházet a já stále nejsem připravená. ,,Harry, tak co si mám vzít na sebe?" nešťastně jsem se na něj otočila. ,,Nevím, vem si, co chceš," odpověděl mi a otočil na další stránku novin. Očividně mu je jedno, že se tady jeho přítelkyně trápí. Celou dobu tady se mnou byl. Seděl v křesle a četl si Daily express. Pomalu jsem z toho začínala šílet. ,,Tak já si vezmu tenhle černý overal," rozhodla jsem se nakonec. ,,Dobře," nezúčastněně prohlásil a otočil na další stránku. ,,Harry! Ty jsi fakt hrozný. Vždyť víš, jak jsem z toho nervózní," naštvaně jsem k němu přišla a založila si ruce na prsou. Harry si povzdechl a noviny konečně odložil. ,,Pojď ke mně," chytl mě za ruku a stáhl si mě do klína. Obtočila jsem mu ruce okolo krku a přitulila se. ,,Ten overal bude fajn. Běž se připravovat, ať to stihneme," pronesl. Načež mě políbil. Tak moc ho miluju. To ani není možný, někoho takhle milovat. ,,Tak já se jdu teda chystat," věnovala jsem mu poslední polibek a zvedla se z jeho klína. Harry mě plácl po zadku a poté se také zvedl. Očividně se jde chystat.

Naposledy jsem se na sebe podívala do zrcadla. Černý overal obtahoval moje křivky. Vlasy jsem měla jako obvykle v culíku. Nalíčená jsem byla decentně. Rty jsem si ještě jednou přejela červenou rťenkou. Tu jsem následně uklidnila do malého černého psaníčka od Michaela Korse. Byla jsem připravená. A to v rekordním čase 40 minut. Vyšla jsem na chodbu a zavřela za sebou dveře. Na chodbě jsem se srazila s Niallem. ,,Jaké byly Vánoce?" zeptala jsem se ho. ,,Byly super, jako vždycky," zakřenil se na mě. Usmála jsem se na něj a pomalu vyrazila ke schodům. Sešla jsem do přízemí. Z obýváku se ozýval smích. No jo, je to tu při starým. To ticho, když jsme tu byli jenom s Harrym, mě znervózňovalo. Vešla jsem do kuchyně. Ze skříně jsem si vytáhla skleničku a natočila do ní vodu. Studená voda zvlhčila mé vyprahlé hrdlo. ,,Pojedeme?" ozval se Harryho hlas u mého ucha. ,,Ano," otočila jsem se k němu a usmála se. ,,Moc ti to sluší," políbil mě na tvář, aby mi nerozmazal rtěnku. Začala jsem se červenat. Položila jsem skleničku na pult a obešla ho. V předsíni jsem si nazula černé lodičky na vysokém podpatku. Harry mi pomohl do zimního kabátku a mohli jsme vyrazit.

Po krátké jízdě autem jsem přijeli ke klasickému britskému domku. Za okny jsme mohli vidět vánoční výzdobu. Táta si na to vždy potrpěl. Než začal advent, byl náš byt ozdobený, začalo se péct cukroví a panovala klasická vánoční atmosféra. Za Harryho pomoci jsem vystoupila z auta. Z kufru jsem vytáhla tašku s dárky a sušenkami. Chytla jsem Harryho ruku a pomalu vyrazila ke dveřím. Krátce jsem zazvonila a čekala. Po chvilce přišla otevřít sympaticky vyhlížející blondýnka kolem pětatřiceti. ,,Ahoj, ty musíš být Barbara. Já jsem Jane, Peterova přítelkyně," mile se na mě usmála a podala mi ruku. ,,Dobrý den, těší mě," také jsem se na ni usmála a stiskla si s ní ruku. ,,Tohle je můj přítel Harry Styles," představila jsem Harryho. ,,Harry, těší mě," jako správný gentleman jí políbil ruku. ,,Jane," zasmála se. ,,Tak pojďte dovnitř. Oběd už je nachystaný," pustila nás dovnitř. Zula jsem si boty, sundala kabát a pověsila ho na věšák. ,,Upekla jsem sušenky," vytáhla jsem krabičku z tašky. ,,Děkuji, dáme si je po obědě s kávou," poděkovala a odvedla nás do obýváku. ,,Peter hned přijde, ještě se obléká," dodala. Posadila jsem se na sedačku a Harry vedle mě. Vzal mojí ruku do své a stiskl mi ji na znamení, že je tu se mnou. Nechápu, proč jsem nervózní. Proboha vždyť je to můj táta! Ale vidím se s nim po čtyřech letech. Nedá se říct, že bych s ním ztratila kontakt, přání k narozeninám a k svátku mi posílal a občas i zavolal.