Dreams come true

Kapitola 4. - ,,Úžasný" večer

POHLED BARBARA

Začala jsem si vybalovat. Šatna byla opravdu obrovská a dokonce mi tu ještě zbylo dost místa. Zítra se půjde nakupovat. Převlékla jsem se do šedých tepláků a úplého trička s britskou vlajkou. Vzala jsem si mobil a vyfotila si pozdní Londýn. Až to namaluji, pověsím si to nad postel. Vzala jsem si tužku a rovnou ji zase odložila. Z pokoje Ann se ozýval křik. Rychle jsem tam došla, a co nevidím. Harry se svíjí na zemi a Ann drží v ruce rozbitý telefon.

,,Co se to tady děje?!" křikla jsem na ně. ,,On mi rozbil telefon," odpověděla Ann. ,,A ona mě zase nos," zakňučel Harry. ,,Proč si mu dala pěstí?" zeptala jsem se Ann. ,,Řekl mi že jsem namyšlená kráva," řekla pohoršeně. ,,Jste jak malý děti. Harry omluv se Ann," řekla jsem a pomohla mu na nohy. ,,Promiň ulítlo mi to. Jen mě naštvalo, že si mi zničila celou koupelnu," omluvil se jí a já se konečně dozvěděla důvod jejich hádky. ,,Zítra jdeme nakupovat. Koupíš si nový, tenhle je uz stejně starý. Pojď dolů, budeme se s kluky dívat na filmy" oznámila jsem jí a vyrazila ke schodům.

Sešla jsem ze schodů a vyrazila k ledničce. Měla jsem už strašný hlad. V lednici byl bohužel jen jogurt. Jak jinak. Niall všechno sežral. Achjo. Tak si vezmu aspoň ten jogurt. Když jsem dojídala jogurt přišla Ann se značně lepší náladou. Jenže ta jí klesla jakmile uviděla prázdnou ledničku. ,,Který debil sežral celou ledničku a nic mi nenechal?!" začala křičet na celý obývák, který najednou ztichl. ,,Tak kdo to byl!?" ,,Kdo asi," ozval se Liam. ,,No to já vážně nevim," odpověděla Ann. ,,Niall jako vždycky," odpověděl jí Louis a uchechtl se. ,,A to je který?" stále se dožadovala odpovědi. ,,Ten blonďák," informoval jí dál Louis. ,,Ty jeden, nepřej si mě!" Ann začala měnit barvy. ,,No tak si objednáme pizzu, ne?" řekla jsem a už točila číslo na pizzu. ,,Jakou chcete?" ,,Salámovou" řekli mi sborově. ,,Dobře." Do půl hodiny tu pizza byla. Kluci a Ann se na to vrhli, jako kdyby celý život nejedli. Když jsme dojedli, šli jsme si pustit film.

Kluci se začali hádat, že nechtějí horor, ale animák. Musela jsem zase zasáhnout. ,,Nejdříve si pustíme teda ten animák a pak horor." oznámila jim a šla udělat popcorn.

Jako první jsme si pustili TOY STORY. Ten film mám ráda ale raději mám MODERNÍ POPELKU. Když skončilo TOY STORY udělali jsme novou várku popcornu a pustili si MODERNÍ POPELKU. Juchů. Byla jsem tak zabraná do filmu, že jsem si nevšimla že mi došel popcorn. Samozřejmě na mě všichni koukali jak na blba, protože si beru nic z misky. To byl takový trapas. Když jsem si toho všimla, všichni se váleli po zemi a smáli se na celý kolo. Bože můj, to jsou takový paka, ale mám je ráda.

Po MODERNÍ POPELCE přišlo to nejhorší. Pustili jsme si horor. Horory mi nevadí, ráda se bojím, ale tohle byl extrém. Celou dobu jsem pištěla, jak smyslů zbavená. Když to konečně skončilo, utekla jsem do pokoje a přála si abych neměla noční můry. Bohužel moje přání nebylo vyslyšeno.

V noci jsem se probudila s křikem. Zase se mi zdálo, že svět zanikl a já jediná přežila. V tom snu mě honili nějaký mimozemšťané a já spadla do jámy. ,,Zase ten sen?" zeptala se mě Ann. ,,Ano," odpověděla jsem jí rozklepaným hlasem. ,,Tak se posuň. Já tu budu s tebou," řekla a lehla si ke mě. ,,Děkuju," odpověděla jsem jí a zase tvrdě usnula. Už se mi naštěstí nic hrozného nezdálo. Ba naopak.

Stála jsem na louce a v ruce chovala malé miminko. Mělo krásné modré oči. Jako nebe. A vlásky mělo hnědé. Bylo opravdu roztomilé. Za sebou jsem měla tetin dům. Z domu vyšel Naill a za ním hopkala asi pěti letá holčička. Byla jako moje malá kopie. Došli ke mně. Naill mě políbil a pak jsme si sedli na rozloženou deku.

Obraz se rozplynul.

Ležela jsem na nemocničním lůžku a obskakovalo mě asi pět doktorů. Všude pípaly přístroje. Já jsem byla hrozně bledá, jakoby bez života. ,,Ztrácíme ji," řekl jeden z doktorů. Ne, já nechci umřít.

S trhnutím jsem se probudila. To bylo fakt divný. Můžu jen doufat, že se sny neplní. Teda, ne, že by se mi ta první část nelíbila, ale mrtvá být fakt nechci.