Vzbudila jsem se v mém pokoji. Seděl tam Bucky. Běžel ke mě a začal mě líbat. ,,Tohle už mi nikdy nedělej." řekl o objal mě. ,,Dobře"řekla jsem a najednou jsem zase usla. Ale slyšela jsem Buckyho jak volá lékaře. Zase jsem se vzbudila ale tentokrát byl večer. Bucky tam nebyl. Byla tam Wanda a ta se na mě usmívala. ,,Tak co jak si se vyspala ty šípková řůženko" zasmála se .,,Také tě ráda vidím. Jak dlouho jsem spala?" řekla jsem a dost vystrašeně zvedla obočí. ,,4 dny. Tohle už nikdy nedělej měli jsme hrozný strach!" zasmála se. Objala mě. ,,Pokusím se."řekla jsem a Wanda běžela pro tátu. ,,Tony je vzhůru" zakřičela po chodbě a hned byl slyšet dupot několika lidí. V košili a kraťasech jsem si sedla na postel. Přiběhl táta a máma. Máma nikdy neměla moc času ale najednou tu byla semnou a já v jejím náručí. Přiběhly i děti. ,,MAMÍÍÍÍÍÍÍ" křičely a skočila na mě. ,,Paris, Jamesi vy jste zase vyrostli!" řekla jsem a všichni se zasmáli. Stoupla jsem si na nohy a skočila po tátovy. ,,Jseš po mě. Si prostě blázen a chceš všechny zachránit." řekl smutně. Skoro až brečel. Bylo mi to líto. ,,Promiň, ale nemohla jsem Steva nechat umřít" řekla jsem a dala tátovy pusu na tvář. Sedli jsme si na postel a pustili telku. V ní hlásili. ,,Dobrý den, před 3 dny byla napadena věž uznávaných Avengers. Nikdo neví co se stalo. Ale víme jistě že všichni přežili. Nemějte obavy! Brzy zjistíme co se stalo. Děkujeme a pokračujeme ve zprávách." řekla a mlela dál. ,,Kráva!" zašeptala jsem jen tak aby to slyšely rodiče. A Wanda. Děti měli Pepper moc rádi i Tonyho a ostatní. Pořád si hrály a ostatní je učí zacházet ze schopnostmi tak jako před lety mě. ,,Jseš nějaká klidná potom co se stalo?" řekl ve dveřích stojící Steve a vedle něj Bucky. Děti běžely za otcem a já šla za Stevem. Měla jsem pocit že mi každou chvíli vrazí. ,,Děkuju" řekl a objal mě. Já jeho taky. Houpaly jsme se ze strany na stranu. ,,Není za co" řekla jsem. Děti nás začali také objímat. Smáli jsme se a dál si povídaly. Já seděla na klíně Buckymu. A furt ho tak nějak pusinkovala. Věděla jsem že vypadám hezky. Naproti mě totiž bylo zrcadlo. A telepaticky jsem se učesala a upravila. ,,Sluší vám to spolu" ,,Vy naši novomanželé" s touto větou začala máma však táta jí dokončil. Usmála jsem se. Bucky mě pohladil po zádech a já ho políbila.

ČTEŠ
Hikway and Avengers *PROBÍHÁ KOREKCE*
FanfictionNejsem hrdina. Nejsem člověk. Jsem všichni a nikdo. Kdo jsem? Všichni Avengers pohromadě. Jednou to takhle začalo a jednou to skončí. Můj život je nekonečný. Zároveň nekonečně krátký. A já..... Já se s vámi o svůj příběh podělím. Těšte se na pokra...