Ráno jsem se vzbudila vedle Buckyho. Pořád v jeho náručí tak jak jsem usla. Najednou někdo zaklepal tak jsem vstala a oblékla se.
,,Steve co tu děláš?'' řekla jsem.
,,Je tu Bucky?'' Zeptal se.
,,Spí co mu chceš?" řekla jsem. V tu chvíli už stál Bucky ve dveřích oblečený.
,,Bucky musíme jít.'' Řekl Steve a Bucky kývl.
,,Steve dáš nám pět minut?'' zastavila jsem Buckyho při odchodu. Steve kývl a odešel. Zabouchla jsem dveře.
,,Promiň,ale už mě to rozčiluje! Pořád někam mizíš! Bojím se že tě strátím. Pořád mi mizíš!" Řekla jsem se slzama na krajíčku očních víček. Stejně jsem se rozbrečela.
,,Nebreč. Vím že se o mě bojíš. Víš že takový už jsem.''řekl s úsměvem. Objali jsme se
,,Mám se zeptat Steva jestli můžeš jít s námi?" Řekl a podíval se na mě.
,,Cože?" odpověděla jsem absolutně nechápavě.
,,Víš Steve mě cvičí, pomáhá mi s ovládáním a obranou." Řekl
,,Ty se ho chceš zeptat jestli bych mohla taky přijít?" Zeptala jsem se
,,Ano. A nebreč, víš že tě přece miluji.'' Řekl usmál se a políbil mě.
,,Takže za deset minut tu jsem a řeknu ti jestli můžeš přijít" řekl. ,,Dobře" usmála jsem se. Pak zmizel za dveřmi.
,,Tak můžeš" usmál se. ,,Dobře zachvíli jsem tam" kývl a odešel. Po chvíli jsem vyšla. Prošla jsem společenskou místností. Došla jsem k výtahu. Najednou mi začal zvonit telefon. Chytla jsem ho a podívala se kdo volá. ,,EpicFatherIronMan" zasmála jsem se nad jeho přezdívkou.
,,Co je tati?''
,,Lucy kde jste?'' Řekl s nepřetvávající radostí.
,,Jdu za Buckym a Stevem do tělocvičny" odpověděla jsem mu.
,,Dobře'' Řekl ,,Tak ať ti to Bucky vysvětlí pa Lulu '' Řekl i přesto že věděl že tohle oslovování nesnáším.
Výtahem jsem sjela do tělocvičny. Steva a Buclyho jsem uviděla cvičit v rohu. Došla jsem k nim. ,,Bucky co mi máš říct" podívala jsem se na něj. ,,Steve, minutku" odběhl Bucky a Steve pokýval na souhlas.,,Lucy, chtěl bych tě pozvat na ples" usmál se na mě. ,,Dobře, ale tvůj HairStyle je na mě Bejby" zasmála jsem se. Bucky mi dal pusu. ,,Dobře Bejby" usmál se a šel zpět za Stevem. Já se rozhodla pro běžící pás. Začala jsem běhat. Po chvíli jsem uslyšela kroky, plynulé a tiché. Rozhlédla jsem se ale nic jsem neviděla ani neslyšela. Pak jsem se otočila znovu. Stev ležel s nožem v noze na zemi a Bucly se svíjel s držící se hlavou na zemi. Uviděla jsem může který v rukách držel rudou knihu s černou hvězdou uprostřed. Došlo mi co to je. Rozběhla jsem se k němu. Kdyz jsem byla u něho, kopla jsem ho nohou do spodní čelisti. Uslyšela jsem křupnutí. ,,Fajn" řekla jsem si pro sebe. Kopla ksem ho do břicha a on naboural tělem do stěny. Otočila jsem se na Buckyho. ,,Bude to dobrý" řekla jsem a dala mu pusu. Neodpovídal. Chtěla jsem mu něco říct. Ale ten chlap mě silou odkopl. Odletěla jsem. Dopadla jsem na nohy, podívala se na toho chlapa a rozběhla se největší rychlostí. Vyskočila jsem do výšky. Naštěstí jsem dopadla jsem přímo před něj. Pravou rukou jsem ho bouchla do břicha a hned na to levou do hlavy. Pak jsem použila schopnost a začala ho silou šktit. Namáčkla jsem ho ke stěně. Dusila jsem ho. Něco řekl a hodil si do pusy jakýsi prášek. Pak nejspíš mrtvý dopadl na zem. Neřušila jsem ho a rozběhla se ke Stevovy. ,,Kde je Bucky" zakřičely jsme na ráz. ,,Slyším ho" řekla jsem a rozběhla se ven z tělocvičny. Slyšela jsem ho běžet do pokoje. Běžel rychle, ale ne tak rychle jako já. Skočila jsem na něj ze zádu. Pak jsem si ho k sobě otočila. Chytl mě pod krkem. ,,Ovládl tě" zařvala jsem. Bucky mě ale nepřestával škrtit. Chytla jsem jeho ruce. Roztáhla jsem je. Tak aby mě nemohl škrtit. Pak jsem ho uspala schopnostmi.
O hodinu později
Buckyho pohled:
,,Moje hlava" řekl. Podíval jsem se kolem sebe. Byl jsem u sebe v pokoji. Mou kovovou ruku jsem měl připoutanou červeným obvazem. Věděl jsem že ho vytvořila Lucy. Podíval jsem se před sebe. Stála přede mnou. ,,Co se stalo?" Zeptal jsem se jí. ,,Proměnil tě" řekla a klekla si ke mě. Rozpustila umělý provaz. Políbila mě. Předtím než to udělala jsem si všiml ran co má na krku. Odstrčil jsem jí. ,,Co to máš na krku? To jsem ti udělal já?" Zeptal jsem se. ,,Ne ty. Nic si mi neudělal. Zmizí to. Nebolí to. Jsem z všech Avengers myslíš že mě to bolí" řekla. ,,Tebe ne ale mě jo. Ublížil jsem ti" řekl se slzami v očích. ,,Je to v pohodě." Řekla. Neudržel jsem se. Začal jsem jí líbat. Pak jsme spadly do postele. Domyslete si co se stalo potom
Ahoj. Jsem tu zase. Ano tuhle část jsem předělala. Nelíbí se mi polovina příběhu. Takže se to ještě bude měnit. Snad se potom vude líbit víc
-Lucy_Christian❤❤
ČTEŠ
Hikway and Avengers *PROBÍHÁ KOREKCE*
FanficNejsem hrdina. Nejsem člověk. Jsem všichni a nikdo. Kdo jsem? Všichni Avengers pohromadě. Jednou to takhle začalo a jednou to skončí. Můj život je nekonečný. Zároveň nekonečně krátký. A já..... Já se s vámi o svůj příběh podělím. Těšte se na pokra...