,,Ahoj mami!'' Prohodila jsem směrem ke schodišti s nadějí, že dostanu odpověď. Marně. Takže jsem první doma, což znamená, že venčím Jessie! Fenka už čekala u dveří a nadšeně vrtěla ocasem. "No jo, už jdu" prohodila jsem k ní. Došla jsem do kuchyně, ukořistila jablko a vyrazila do předsíně. Spěšně jsem si nazula boty, popadla bundu a vodítko a vyrazila jsem s Jessie ven.
Venku svítilo slunce a projasňovalo blankytně modrou oblohu. Kráčely jsme s fenkou po dlážděném chodníku podél parku a já jsem se smála a házela jí míčky.
I když jsem byla šťastná, nemohla jsem přestat myslet na jednoho nepochopeného psa. Psa jménem Barney.
ČTEŠ
Barney a já
RandomPříběh nepochopeného pejska, přátelství a důvěry. Je potřeba druhým pomáhat... Tento příběh je podle skutečnosti
