The Comeback CZ (Liam Payne)

Kapitola 2 - Druhé Šance

Kapitola 2 – Druhé Šance

„Ale notak, nic se nestane.“ Řeknu ji a natáhnu ruku, abych ji mohl vzít za tu její, ale ona stále vypadá nejistě, vystrašeně. „Budu s tebou celou dobu a vsadím se, že si nikdo nevšimne, že jsme pryč.“ Trvám na svém a můžu vidět, jak praskají zdi kolem ní. „Noták.“

„Dostáváš nás do velkých potíží!“ zasměje se, ale chytne se mé ruky a já spletu dohromady naše prsty, prožívající to blaho její dlaně v mé. „Jestli nás zastaví, budeš muset čelit mamce.“

„Platí.“ Se smíchem souhlasím a společně se plížíme ze školy, aniž by si nás někdo všiml. To jsme si aspoň mysleli.

Ale stejně jsme měli jeden z nejlepších dnů. Šli jsme do zábavního parku, na spoustu atrakcí, vyhráli nějaké ceny, hodně jedli a smáli se, dokud naše tváře nebyly znecitlivěné. Vždycky se s ním bavím, proto jsme nejlepší kamarádi. Ale už teď jsem do ní zamilovaný.. byl jsem už pár let, od doby co se z ní začala stávat žena, od té doby co jsem ji přestal vnímat jako malou holčičku.

Je tak nádherná ve svém vlastním speciálním způsobu a já ji viděl rozkvétat. Viděl jsem celý proces, jak se změnila na motýla. Může se dívat do časopisů a stěžovat si, protože ona není jako ty modelky na těch stranách, ale já bych na ní nezměnil jedinou věc. Miluju ji s jejími nezkrotitelnými vlasy, zelenýma očima, znaménky, kočičím pohledem, roztomilým úsměvem, jejím klučicím tělem. Miluju ji.

„Na co se díváš?“ zeptá se mě, její oči soustředěné na mě, když přitom jí cukrovou vatu, jsou její rty růžovější.

„Jak se s tou věcí cpeš, ale nepodělíš se. Chamtivý prase!“ řeknu ji a pokusím se chytnout trochu cukrové vaty, ale ona se postaví na nohy. „Hej, dej mi trochu.“

„Ne, to je moje cukrová vata. Sežeň si vlastní.“ Vyštěkne, čímž způsobí, že potlačuju smích. Miluju to, že se neurazí, když ji nazvu prasetem, ona ví, že to tak nemyslím a je zvyklá, protože my jsme na sebe takoví pořád.

 „Cass, dej mi kousek cukrové vaty!“ prosím jí a zvedám se na nohy taky, ale ona se otočí a začne běžet.

„Nikdy mě živou nedostaneš!“ Zakřičí a směje, zatím co já běžím za ní.

Nemusím ani říkat, že jsem ji chytl a ukradl zbytek té cukrové vaty, ale později jsem ji musel koupit další, protože se na mě nepřestala koukat s psíma očima. Byl to úžasný den, sice jsme se dostali do problémů, ale stálo to za to. 

Cass za to vždy stojí.

 

+ + + + +

Probudím se k pípání strojů, co jsou ke mně připojeny, monitorují můj tlukot srdce a já mrknu, snažím se znovu soustředit na svět. Pořád mám v hlavě ten sen, s tou dívkou co byla vedle mě, když jsem se předtím probral, myslím. Nevím, jak dlouho jsem spal. Podívám se okolo sebe a vidím mamku spící na pohovce v divné poloze. Zamračím se, tohle není dobré pro její zdraví.

„Neposlouchala, když jsem ji řekla, že má jít domů.“ Ozval se další hlas a já cítím mé srdce poskočit, protože ji okamžitě poznávám, její hlas je jasný jako můj sen.

Otočím se na druhou stranu a znovu ji vidím, soucitně se na mě usmívá. Všímám si toho rozdílu té dívky z mého snu, a ten že tahle vypadá smutně její oči nezáří takovým způsobem jaký zářily v mém snu.