The Comeback CZ (Liam Payne)

Kapitola 3 - Fyzioterapie

Kapitola 3 – Fyzioterapie

„Tak jak to jde s tvým plánem?“ zeptá se mě hlas a já se otočím, pořádně si všímám svého okolí. No, není tu nic. Všechno je bílé, jak uvnitř krabice nebo mentálního ústavu. Kde to kruci jsem?

Mé oči se střetnou s modrými. Pronikavé modré oči, které jsem předtím viděl jen jednou, tu noc co jsem zemřel. Louis je tu semnou. „Co tu děláš? Kde to jsem?“ zeptám se ho a všimnu si že kroutí očima. On je vážně tak neslušný.

„Mám tě vzít do Další Dimenze, vzpomínáš? Budu tady dokud se nerozhodneš udělat tu správnou věc a půjdeš semnou, potom tohle konečně skončí.“ Odpoví a teď já přetočím očima.

„S tebou nepůjdu nikam, dokud to nebude hotové.“ Odpovím mu zpět a on zaúpí.

„A jak to zatím vypadá, hm? Už jsi ji to řekl? Můžeš ji to vůbec říct?“ vysmívá se mi a já zatínám pěsti.

On ví, že nemám ani ponětí co dělám a on se mi tu směje. Nepochopím ten systém myšlení, ale nelíbí se mi. „Sklapni. Právě jsem začal, přemýšlím nad tím vším.“

Celá tahle situace je divná a já opravdu nevěděl, co dělám, když jsem doslova skočil do Liamova těla. Když je Liam vzhůru, nemám žádnou kontrolu nebo co to je. Někdy můžu promítat nějaké myšlenky, ale nic více dělat nemohu. On má úplnou kontrolu nad svým tělem a já si jsem vědom všeho, co dělá, ale nemůžu být součást toho. Jsem jen host v jeho vědomí, když je vzhůru.  Když spí, můžu mu ukázat více věcí, můžu se cítit jako já. Jeho vlastní svědomí odpočívá a já můžu hrát, myslím. Ale nevím, jestli něco dělám nebo ne.

„Proč tě můžu vidět?“ zeptám se Louise, když se otočím a snažím se vidět něco jiného.

„Protože tvůj hostitel Liam je v nejhlubší fázi spánku, proto se můžu na chvilku přidat.“ Koukám na něj ve snaze plně pochopit, co tím myslel. „Jaku tohle je šílené. Pojď semnou a ukončíme to.“

„Ne.“ Zamítnu otevřeně. Nemám žádné ponětí, co dělám, ale jsem si jistý jedné věci: Musím říct Cass že ji miluji.

Louis přetočí očima. Vypadá opravdu naštvaně. Super. „Blbá svobodná vůle.“ Zanadává po pod nosem a já se ušklíbnu. Nemůže mě donutit jít s ním a on mě nepřesvědčuje.

„Prostě mě to nech udělat. Vymyslím jak ukázat Liamovi co se děje a on Cassidy řekne, co já nedostal šanci říct,“ pokusím se mu vysvětlit proč je to pro mě tak důležité. „Ty se nezajímáš o lásku? Není to ta nejdůležitější hodnota nebo tak něco?“

Znovu zakoulí očima a odpoví. „Kolik manželů, manželek, matek, otců si myslíš, že jsem bral do Další Dimenze? Většina z nich nemá tu šanci se rozloučit, většina z nich zanechá nedokončenou práci. Ale stejně odejdou. Když je tvůj čas, tak prostě je. Láska to nemůže změnit, Jaku.“

Zklamaný, protože on to jenom dělá těžší, se otočím. „Hm, tohle je pro mě důležité a já neodejdu, dokud Cass neví, co k ní cítím.“

„A potom co?“ zeptá se, jeho hlas tichý a hluboký.

„Potom půjdu s tebou. Jen chci, aby to věděla.“ Odpovím svým hlasem, který sníží do šepotu.

„Tohle nedopadne, jak si myslíš, Jaku. Odejdi, než bude pozdě.“ Varuje mě, ale já zakroutím hlavou. „Přemýšlej o tom, čím chceš Liama nechat projít. On nemá nic společného s tvým pátráním, tlačíš ho do toho.“ Na to neříkám nic, protože vím, že má pravdu, ale já nemůžu jít. Ještě ne.