Asi před 3 měsíci se naši rozvedli, táta s mámou nemluvil a udělal si dítě s nějakou babou, ale s tou nebydlí. Mám další dvě sestry, které jsou už dospělé, každá má svůj vlastní život. Právě při rozvodu se táta rozhodl, že si mě vezme do péče. A soud mu to odkýval. Máma se z toho zhroutila. Čtrnáct let mě vychovávala, dávala mi lásku, veškerou svoji péči a poslední roky jsme si zbyly jen samy dvě a oni mě teď dají do péče tátovi. Tátu jsem vždy viděla jen občas, nebydlel od nás daleko, ale ne úplně blízko. Dával mi peníze, většinu věcí co jsem chtěla, tak jsem od něj dostala.
Teď žiju v malém baráčku kousek od centra města. Společně s mojím tátou a psem. Táta má nedaleko svoji dílnu, kde opravuje auta. Mám svůj pokoj podobný jako jsem měla u mámy. "Tak a tady je poslední krabice." oddychl si táta a sedl si vedle mě na postel. Koukala jsem se na všechny ty krabice a vzpomínala. "Neboj, to zvládneme." objal mě táta kolem ramen. Pomaloučku mi stekla slza přímo na ruku. "Jo to jo." přikývla jsem a doufala, že je to to co táta chtěl slyšet. Táta odešel do práce, pracuje skoro pořád má hrozně moc práce. dala jsem se do vybalování věcí z krabic. Nábytek byl všechen nový, ten starý zůstal u mámy. Vše jsem roztřídila do poliček a skříní, povlekla postel a krabice jsem donesla do garáže. Na dvoře byl tátův pes Aramis. Pojmenoval ho tak, protože má svátek v psím kalendáři ve stejný den jako táta. Pohladila ho a šla zase zpátky. Všude se válely nějaké věci, táto to musel tady zařídit, aby mě vlastně mohl mít v péči. Dalo mi to hodně zabrat až do večera. Nachystala jsem večeři a snědla si ji u televize. Tátovi jsem porci nechala v troubě, nakrmila psa a šla si lehnout. Věděla jsem, že táta dojde později. Za 3 dny jdu do školy. Do Kvarty. Nikoho tu neznám. Ale co, kamarády jsem si vždy našla a nejsem ten typ co se drží nějak dál od lidí. Šla jsem si lehnout internet tu ještě nebyl, tak jsem se neměla jak zabavit.
Ráno jsem nachystala snídani, táta už byl vzhůru, u snídani jsme se moc nebavili. "Kláry, dneska jedu do Prahy pojedeš taky? Zase na 2 dny. Mohla by si jet se mnou, stejně nemáš co dělat." začal táta konverzaci. "Jo ráda." nadšeně jsem souhlasila. Miluju Prahu a na 2 dny? Super! "Tak jo jdi se nachystat a jedeme." "Dobře." odvětila a běžela do pokoje. Na jednou jsem měla pocit štěstí. Sbalila jsem pár věcí do tašky převlékla se. Natáhla jsem na sebe kraťasy s vysokým pasem a kratší tričko vínové barvy. Na hlavě si udělala vysoký drdol a posadila si nad čelo brýle. Došla jsem dolů a vzala si mobil. Psovi jsem nachystala jídlo, stejně dojde tátova známá ho vyvenčit a tak. Nasedli jsme do auta a vyrazili směr Praha. Celou cestu jsme si s tátou povídali o škole. Vždycky jsme nad tímto tématem dokázali polemizovat několik hodin. Do Prahy jsme přijeli krátce po poledni, a proto jsme se rovnou stavili na oběd. Táta si vyřídil pár věcí co potřeboval. Dále jsme směřovali na hotel, do kterého jsme jezdili vždycky i s mámou. Chvilku jsme si odpočinuli a vyrazili do centra. Už se stmívalo a to bylo úplně nejlepší. Udělala jsem si pár fotek. Stavili se na pizzu a kolem jedenácté jsme se vrátili zpátky na hotel. Ráno jsme sešli na snídani a naplánovali den do posledního detailu. "Pojedeme k večeru domů nebo později?" zeptala jsem se. "Tak jak chceš, akorát zítra mám jednu velkou opravu v dílně, takže bych se chtěl vyspat." odpověděl." No jestli máš práci, tak pojedeme tak k večeru. Stejně jsme tu byli už tolikrát." nevadilo mi jet dříve domů. Chtěla jsem se připravit pořádně na můj první školní den na nové škole. Po snídani jsme všechny věci naházeli do auta. A vyrazili někam k Praze, kde táta měl poslední věc vyřídit. Na oběd jsme si našli nějakou menší restauraci kousek od centra. "Tati potřebovala bych nový školní batoh podíváme se po nějakém, prosím?" batoh fakt potřebuju, tak jsem poprosila tátu. "Jasně a máš nějakou představu?" " To nevím, ale asi vím, kde bych si ho chtěla koupit." podala jsem taťkovi adresu Footshopu, kterou si zadal do navigace. Dojeli jsme na místo a vybrali batoh. Vybrala jsem si obyčejně černý Vans batoh. "Tyjo ty to boty se mi líbí, zkusím si je." "Jojo tati já se taky po nějakých podívám." oba dva jsme si vyzkoušely boty a padly perfektně a táta si zakládá na kvalitě boty a divím se, že si dokázal vybrat zrovna tady. Řekněme si upřímně, tady seženou boty spíš mladší, ale očividně se táta cítí stále mlád. Mám ráda nakupování s tátou, když se nám něco líbí prostě si to vezmeme a moc nad tím nepřemýšlíme. Teda, pokud to není úplná zbytečnost. Spokojeni jsme odešli z obchodu a auto zaparkovali kousek od centra a šli si projít Prahu na druhou stranu, než kterou jsme šli včera. Zase si udělali pár fotek a povídali si o všem různém. Při stmívání jsme vyrazili k autu, nasedli a jeli směr domov. Po cestě se stavili na jídlo a domů dojeli kolem půl jedenácté. Oba dva jsme šli rovnou spát. Ráno táta byl už pryč, asi to bude opravdu velká zakázka, pomyslela jsem si. Udělala si musli s mlékem na snídani a zapla si televizi. Po snídani jsem nakrmila ještě psa a dala se do kupy. Namalovala jsem si řasenku a trochu makeupu, vlasy si svázala do culíku. Oblékla jsem si sportovní karaťase a krátký top. Ze stolku vzala sluchátka. Obula se, na vodítko přivázala Aramise a vyrazila jsem ven. Šli jsme se proběhnout po cykloztezce za městem.
