Pizzu dovezli do půl hodiny. Hezky jsme ji spořádali u filmu na televizi. "Hezky, 22:49, to jsme u toho vydrželi docela dlouho." Podíval se na čas Davča. "Taky, že už i došla pizza." Zasmála jsem se a podívala se na prázdné krabice. Šli jsme spát asi po půl hoďce. Davča si lehl na gauč a já do svojeho pokoje. Usnula jsem poměrně rychle.
Ráno jsem se rovnou přeslekla a udělala hygienu. Dole už Davča už byl vzhůru. "Dobré ráno." věnoval mi úsměv. "Dobré." oplatila jsem mu pozdrav. Snídani jsem nějak neřešila. Prostě to co jsem měla při ruce,to jsem použila. Po snídani jsme uklidili. Davča si sbalil všechny svoje věci.
Domů jsem ho doprovodila. Pokecali jsme o tom,proč nežiju s mamkou a tak. "Doufám, že to někdy zopakujeme." Věnoval mi upřímný úsměv. "Určitě musíme!" zajásala jsem. Objali jsme se a já šla zpátky domů.
Doma jsem se naučila pár věcí do školy. Udělala zadaný projekt, abych další dny měla klid. Už mi zbýval jen úklid a taky vyžehlit prádlo. Pustila jsem si k tomu film, uběhlo to poměrně rychle. K obědu jsem si udělala špagety se sýrem a zeleninovým státem.
Po obědě jsem šla se psem. Napsala jsem tátovi, že žiju a dům ještě není zbořený. Procházku jsme si protáhli. Mu to jen prospěje, taky když máte loveckého psa není to nic lehkého, nestačí s ním obejít ulici. Pořádně jsem si s ním zaběhala a dalo mi to fakt zabrat. Ale bylo hezky, tak proč ne? Šlo to vidět i na Aramisovi, byl spokojený.
Doma jsem musela dát sprchu. Byla jsem upocená jako kdybych běžela maraton. V županu jsem si sedla s počítačem do postele a projela youtube. Nějak mě youtubeři neberou, nejsem ta, která, co u toho musí sedět několik hodin v kuse. Ani nikoho neodebírám, jednoduše sleduju videa, která mě zaujmou. V tom mi napsala Nikča.
Nikča: Ahoj nezajdem dneska do kina?😊😊Něco vyber 👅
Já: Ahoj, jasně. Kde dáme sraz? ☺
Nikča: Tak před obchodňákem v 5? Ale zajdem před tím ještě do kavárny,ne? Jen tak pokecat. 😀😇
Já: Tak to joo. 😊 jdu se nachystat, tak zatím. 😄
Nikča: Zatím, těším se😸
Měla jsem docela ještě čas, bylo 16:23. Vybrala jsem si oblečení, černé džíny s dírami na kolenou, k tomu bílé obyčejné triko a přes to červenou kavárovanou košili. Namalovala jsem se, upravila vlasy a nachystala si kabelku přes rameno. Peněženka, kapesníky, mobil a klíče. Na chvilku jsem si sedla s tabletem do postele a projela Instagram. Byl čas odejít. Obula jsem si černé Vansky.
"Ahoj" rozběhla se ke mně Nikča "Ahoj" objala jsem ji. " Tak co jsi vybrala za film?" ptala se mě. "Upřímně? Nic." s ledovým klidem jsem odpověděla. "Tak pak něco vyberem, teď ti musím něco říct." chytla mě za ruku a táhla směrem ke kavárně v druhém patře. "Okey" nezbývalo mi nic jiného, než souhlasit. " Tak co je tak moc důležitýho, že jsme sem nemohly dojít jako normální lidi?" Vzala jsem si nápojový lístek a poslouchala ji. "No, prostě a jednoduše, poletím na pár týdnů do Amsterdamu!" vypískla nadšeně a potom co si to uvědomila dala si ruku před pusu. "Cože?" jo rozuměla jsem jí, ale znáte to, když se chcete ujistit, že ten člověk si z vás nedělá srandu. "Jo! Už za 2 týdny. Je to super. Hrozně se těším a neboj něco ti přivezu." mrkla na mně. "Wow, tak to se teda máš. Tyjo za 2 týdny? No tak to musíme stihnout spoustu věcí." dál jsme se bavily dokud nepřišla servírka a my si objednaly. Takto jsme zaplácly asi hodinu.
Když jsme se rozhodly už jít do kina, tak jsme ještě před tím vybraly film. Nakonec teda Kráska a zvíře. "Jaká romantika." řekla jsem ironicky, když jsem kupovala popcorn.
