Já Smrt

Boj

Já vím, že to do teď nebylo nic moc, ale musím vás upozornit na malou změnu, z tohohle nudného příběhu se pokusím udělat hard horor yaoi takže ti co nejsou pro boyxboy a brutalitu ať to nečtou. Stejně tohle nikdo nečte😂.

Monstrum/Kuro = normálně
Lovec/Zero = tučně

Okamžitě jsem se skrčil pod okno a naslouchal, mezi smíchem opilců jsem zaslechl hlasité odsunutí židle a to pro mě byl signál, abych zmizel. Oběhl jsem krčmu a vklouzl do stínů mezi domy tak, abych viděl na dveře hostince. Vyšel z nich ten muž v černém a v ruce nesl koženou tašku. Vytáhl malou ampulku, otevřel ji a z nenadání ji na sebe chrstl. Netušil jsem, co to má znamenat, ale po chvíli jsem pochopil. Praštila mě do nosu silná vůně krve. Ne té čerstvé, ale ani té staré, byla v době kdy zapáchala/voněla nejvíce. Zaryl jsem nehty do země a pevně stiskl zuby, ale vůně mě začala přemáhat, díky tomu, že jsem měl ještě relativně plné břicho, jsem jen umučeně zakňučel a utíkal pryč dřív, než bych se přestal ovládat.

Seděl jsem u stolu a přemýšlel co je to monstrum asi zač. Ucítil jsem na sobě upřený pohled a tak jsem se podíval k vedlejšímu hlučnému stolu, ale žádný pohled jsem nezaregistroval. Tak jsem se otočil a podíval se z okna. Zachytil jsem jen ten pár dokonale zelených očí, které se za oknem mihly ve snaze se mi vyhnout. Měl jsem tušení, má kořist byla blízko. Nechal jsem na stole peníze, vzal jsem si tašku s pracovními věcmi a vyšel ven. Věděl jsem, že nebude daleko a podle mích informací jde po krvi nikoli po mase. A tak jsem na sebe chrstl trochu starší kapsli s krví a doufal, že zabere, i když jsem nevěděl, jesti ta bestie zrovna nejedla. Chvíli bylo ticho, ale pak jsem za sebou uslyšel bolestivé zakňučení a škrábání. Věděl jsem, že nemá cenu pronásledovat bestii s plným žaludkem, stejně bych ji nechytil. Kdyby totiž měl hlad, vrhnul by se na mě, ale on se ovládl a uvědomoval si nebezpečí, které by mu hrozilo, kdyby vylezl. Ale věděl jsem, že tu je.

Utíkal jsem co nejdál, a mířil jsem vysokou trávou k hřbitovu. Protáhl jsem se oknem do márnice a sedl si na zem. Už o mně určitě ví. Nebudu se chvíli ukazovat a on poleví v ostražitosti. Ale jak si seženu jídlo?  Nechám si to projít hlavou. Vylezl jsem na půdu a lehl si do rakve.

Rozhodl jsem se trochu prozkoumat  okolí, než se setmí, abych měl aspoň představu, kde by mohl být. Prošmejdil jsem celou vesnici a teď jsem se vydal loukou ke hřbitovu. Najednou se strhl prudký déšť a já jen tak tak doběhl do márnice, která byla hned u hřbitova. Vešel jsem dovnitř a po chvíli rozhlížení upoutaly mou pozornost hluboké škrábance, které vypovídaly o tom, že sem někdo nebo něco lezlo oknem. Přišel jsem blíž a pozorně si je prohlédl, vedly mě až k žebříku na půdu, tak jsem po něm vylezl a spatřil množství rakví. Byl jsem ve střehu a prohlížel si všechny rakve, ale ta úplně vzadu byla poškrábaná podobnými škrábanci jako dole. Pomalu a co nejtišeji jsem ji otevřel a v ten moment na mě vystartovalo monstrum, které jsem hledal.

Uslyšel jsem bouchnutí dveří a to mě probudilo. Zůstal jsem ale ležet a říkal jsem si, že jdou asi pohřbít to roztrhané tělo. Pak jsem ale uslyšel vrzání žebříku a poté i dřevěné podlahy. Zpozorněl jsem a naslouchal pomalím opatrným přibližujícím se krokům. Rakev, ve které jsem spal, se otevřela a já se okamžitě vrhl na narušitele mého klidu. Odhodil jsem ho mezi rakve a potom i dolů z půdy. Seskočil jsem za ním a přimáčkl ho na zem. Až teď jsem si všiml, že je to muž, co mě údajně hledá. Rozpřáhl jsem se a chtěl mu roztrhat krk, ale v ten moment nahmatal kus prkna a se slovy ,,Ty bastarde''  mě praštil do zátylku a já se svalil v bezvědomí na podlahu vedle něj.

Najednou jsem se s bolestivým dopadem ocitl až dole na podlaze a už na mě ta bestie seděla a chtěla mě zabít. Ale v poslední chvíli jsem nahmatal kus prkna a silně ho praštil do zátylku. Svalil se na podlahu a vypadal, že je v bezvědomí. Popadl jsem svou tašku, kterou jsem předtím nechal u dveří, vytáhl jsem z ní provaz a svázal ho. Něco takového jsem ještě neviděl. Vypadal docela lidsky na rozdíl od monster, která jsem zabil už dřív. Konečně jsem si ho mohl pořádně prohlédnout. Měl ohromný ještěří ocas, na nohou a rukou drápy, špičaté uši a z hlavy mu vyrůstaly dva rohy. Teď, když jsem se na to zaměřil, vipadal vlastně docela roztomile.
Ujistil jsem se že je dobře svázaný a sedl jsem si k oknu a čekal, až přejde déšť.

Probral jsem se se silnou bolestí hlavy a pomalu jsem otevřel oči. Blonďák seděl u okna a koukal se ven. Chtěl jsem se zvednou a utéct, ale byl jsem svázaný. Najednou mě do nosu zase praštila ta vábivá vůně. Začichal jsem a zjistil, že zdroj té vůně se nachází v kožené tašce, která ležela vedle mě. Vyhládlo mi. Měl jsem nehorázný hlad a začalo ve mně převládat zvíře. Zůžily se mi zorničky a začal jsem sebou cukat ve snaze dostat se k té tašce. Když mi to nešlo a provazy se mi zařezávaly do rukou a nohou začal jsem bolestně a toužebně kňučet.

Uslyšel jsem šramot tak jsem se otočil a naskytl se mi pohled na cukající se zvíře, které se natahovalo po mojí tašce a kňučelo. Vypadal tak roztomile. Pak mi došlo, co asi chce. Začaly mu z pusy kapat sliny. Popošel jsem blíž a natáhl jsem se po tašce. Zašmátral jsem v ní a vytáhl čutoru plnou krve. Jeho kňučení se znásobilo.
Opatrně jsem se k němu natáhl a posadil ho. Ihned se po mojí ruce s vrčením ohnal, a když jsem ucukl začal zase kňučet. Opatrně jsem otevřel čutoru a pomalu mu ji přiložil k ústům. Začal do čutory nedočkavě strkat jazyk tak jsem ji nahnul aby se mohl napít. Začal zběsile hltat a pramínky krve mu tekli z koutků. Zatím co nedával pozor a pil jsem mu radši připoutal ruce řetězem k trámu,  o který byl opřený. Dal jsem čutoru pryč a on začal znova kňučet, ale ještě intenzivněji než předtím. Chytl jsem ho za roh a zvrátil mu hlavu dozadu. Vypadal teď tak zranitelně. Chtěl jsem vědět co mu na krvi tak chutná, sehnul jsem se k jeho krku a olízl jsem pramínek krve co mu po něm stékal. Prohnul se a zakňučel. Cukl sebou, ale já ho nepustil. Slízl jsem i druhou stroužko krve a následovala stejná reakce. Najednou vzdychl ,, Kurva přestaň'' a já se nehorázně lekl a pustil jsem ho.