Já Smrt

Proměna

Otevřu oči, které mě pálí od slané vody a spatřím modrou oblohu nade mnou. Někde za mnou se ozve dětský hlas ,, Už se probírá!!'' bolestivě se překulím na břicho a snažím se postavit s oporou něčích rukou.
,, Kdo jste, kde to jsem?'' zmateně se rozhlížím a opírám se o nejbližší balvan. Podívám se na své ruce, jsou normální, ani známka po monstru, které jsem byl předtím.
Jste na severní straně ostrova, vyplavilo vás moře.
Neznámá mě dovedla k malému domku a usadila mě na křeslo na verandě. Bylo krásně, ptáci zpívali, obloha byla jako vymetená a z domu se linula nádherná vůně čerstvého.......krvavého masa.......
Rozbolela mě hlava a začali se mi sbíhat sliny, uvědomil jsem si to, až když jsem ucítil svůj prodlužující se jazyk.  Vstal jsem a rozběhl se pryč, co nejdál od té lákavé vůně.
Doběhl jsem do lesa a už ztrácel dech.
Šel jsem pomalu hlouběji do lesa a hledal místo na odpočinek. Nakonec jsem ho našel, byla to dutina za vodopádem, do které jsem si vlezl a zjistil, že je větší, než se zdá z venku. Stěny byly porostlé břečťanem a u stropu na konci vyselo asi patnáct netopýrů. Rozhodl jsem se tu přespat, protože už se stmívalo.

O několik hodin později mě probudilo nízkofrekvenční pištění netopýrů.
Vstal jsem a cítil se ještě silnější než dřív. Dostal jsem hlad a napadlo mě, že když byli lidi u moře, bude tu někde i vesnice. Opatrně jsem vylezl ze své skrýše a nasál vzduch. Rozpoznával jsem pachy různých živočichů, ale pak jsem ucítil ten známý, který jsem hledal, lidi.

Vydal jsem se skrz les až k jeho okraji a nechal se vést pachem. Na louce za lesem se popásali ovce. Přeběhl jsem k nim a spatřil podřimující pasáky. Hlad mě ovládl. Nepozorovaně jsem se k jednomu připlížil, zakril mu rukou pusu, aby nekřičel a zakousl jsem se mu do krku. Zběsile sebou házel, až se ovce plašili. Konečně se přestal hýbat a já pocítil v ústech nával té neodolatelné tekutiny. Když jsem se konečně odtrhl, protože už nebylo co pít, postřehl jsem zděšený pohled druhého pasáka, který se zděšeně a se strachem v očích díval na moje měnící se tělo, ale krve bylo málo a neuspokojila mě, navíc ani mutace nebyla úplná. Přiskočil jsem a oderval mu hlavu od těla, ze kterého jsem pak vypil všechnu krev. Mé tělo už bylo ve formě, jakou mělo mít. Teď můžu do vesnice.