WHY HER? (BTS VAMPIRE FF)

ZVLÁŠTNÍ CHLAPEC

Sunny!! Vztávej nebo příjdeš pozdě do školy!" Křičel na mě můj přitroublej bratr. ,,Už jdu!" Křikla jsem na zpátek a šla do koupelny. Tam jsem se oblékla, učesala, dala makeup a seběhla dolů na snídani. ,,Co máme dnes k snídani?" Ptala jsem se Hoseoka. ,,Udělal jsem ti palačinky." Pousmál se. Občas je hodný, ale jinak je to dement. ,,Dík." Poděkovala jsem a dala se do jídla. Po pěti minutách nacpávání jsem si vzala malou kabelku na mobil a peníze, podzimní bundu a běžela do školy, nesmím přece hned první den v nové škole přijít pozdě.

Přestěhovali jsme se sem ze Soulu, protože tam s bratrem máme špatné vzpomínky. Naši rodiče totiž před měsícem zemřeli, někdo je zabil ve spánku. Když jsem je šla vzbudit našla jsem je mrtvý, a mám z toho obrovské trauma a musím brát prášky. Doktoři říkají že se z toho možná nikdy nedostanu.

Když jsem došla ke škole zachvátila mě panika, strašně se bojím že nezapadnu a nebudu mít žádný přátele.

Došla jsem ke své nové skříňce 113 a dala si do ní svůj úbor na tělák a zamkla ji. Měla jsem štěstí a vedle mě se objevila parta lidí kteří vypadali přátelsky a hned se se mnou začali bavit. ,,Ahoj já jsem Uri." Pozdravila mě dívka menšího vzrůstu s šedo-zelenými vlasy. ,,Já Jin." Jin je docela svalnatý a pohledný kluk s černými vlasy. ,,a já HaRu." Dívka s hnědou barvou vlasů a vysokým vzrůstem. ,,Já se jmenuju Sunny." Usmála jsem se na Uri, která vypadá ze všech nejpřátelštěji. ,,Nevíte kde je třída třeťáků?" Vůbec jsem totiž nevěděla kde mám být. ,,Neboj, mi taky chodíme do třeťáku, takže můžeš jít s námi." Usmála se na mě Uri. ,,Než dojdeme do třídy řekni nám o sobě něco." Zvědavě mě vybízela HaRu. ,,Moje celé jméno je Jung Hyo-Sun." Začala jsem tím nejdůležitějším. ,,A máš nějaká zvířata?" Tentokrát se ptal Jin. ,,Mám psa, jmenuje se T.O.P." Uri vykulila oči. ,,Taky miluješ BigBang?" Vřískla přes celou chodbu, a já nemohla uvěřit že se najde stejnej blázen jako já, kterej miluje BigBang. ,,Jasně!" Zajásala jsem. ,,a kdo je tvůj bias?" Vychrlila jsem ze sebe. ,,G-dragon!" Křikla a hned vytahovala mobil aby jsme si mohli poslechnout nějakou jejich písničku. Vybrala Bang Bang Bang, mojí nejoblíbenější. Hnedka jsme začali zpívat po chodbě a všichni se na nás koukali jako na totální vymaštěnce, ale nám to bylo fuk.

S Uri jsme došli do třídy a všimli si že HaRu a Jin za námi nejsou. ,,Kde jsou?" Zeptala jsem se. ,,Asi zalezli na záchod a plazej se tam po sobě." Překvapilo mě že spolu HaRu a Jin chodí, typovala jsem je spíš na sestru a na bratra než jako na pár.

Posadili jsme se do poslední lavice u okna, je tam krásný výhled na les, na kopci. Jsem ráda že jsem si našla kamarádku. ,,Sunny?" Poklepala mi na rameno Uri. ,,No?" ,,Nechceš jít se mnou hned teďka po týhle hodině na nákupy? Koupíme si něco pěknýho na sebe a pak půjdem do restaurace. Třeba na KimChi. Půjdeš?" Byla jsem ráda že mě někam pozvala. ,,Samozřejmě." Kývla jsem.

Začalo zvonit a všichni ztichli. Do třídy vešel učitel a pozdravil: ,,Dobrý den třído, vítám vás tu zase po prázdninách a doufám že si tento školní rok užijete." Potom jeho zrak padl na mě. A bylo to tu. ,,Koukám že tu máme novou tvář, pojď před tabuli a představ se nám." Měla jsem strach že se ztrapním a klepali se mi ruce i nohy. ,,Ahoj, jmenuju se Jung Hyo-Sun, ale říkejte mi Sunny. Bydlím sama s bratrem Hoseokem a naším psem." Potom jsem se uklonila a rychle cupitala na svoje místo. Učitel chtěl promluvit, ale to se otevřely dveře a vešel nějaký chlapec. Byl...Byl opravdu krásný. Měl hnědé krátké vlasy a oči černé jako uhel. Pořád jsem na něho musela koukat. Nikoho tak krásného jsem ještě neviděla. ,,Jedete pozdě." Osopil se na chlapce učitel. ,,Promiňte." Řekl jednoduše ten kluk. ,,Líbí se ti?" Zašeptala mi do ucha Uri. ,,N-Ne." Zalhala jsem. ,,To je dobře. Říkají se o něm divný věci, vlastně o celé jeho rodině." Povídala Uri, ale já ji neposlouchala, nemohla jsem z něho spustit oči, je tak zvláštní, asi proto mě tak přitahuje.

Skoro celou hodinu jsem na něho koukala, dokud nepootočil hlavu a nekoukl se na mě, rychle jsem se koukla jinam. Koutkem oka jsem ale viděla že on se kouká na mě. Vždycky trochu otočí hlavu a koukne na mě. Musím se ale přiznat že se mi líbí když se na mě kouká. ,,Hele! Kouká na tebe." Šťouchla do mě Uri. Myslí si že to nevím. Koukla jsem se na něj a on se otočil bleskurychle zpátky. S Uri jsme se začali smát.

,,Konečně konec." Zakvílela Uri po konci hodiny. ,,Vždyť to byla jen hodina co budeš dělat zítra?" Ušklíbla jsem se. ,,Zejtra se asi objesim!" Zasmála se.

9:25, obchodní dům, Busan
,,Myslím že nakupování bylo pro dnešek dost." Oddechla jsem. S Uri jsme měli každá tři těžký tašky, což znamená pěkně bolavé nohy, nakupovaly jsme totiž už asi hodinu a půl. ,,Nechceš jít jenom na kafe? Stejně už na Kim Chi nemáme peníze." Bez zaváhání jsem na to Uri kývla a vydali jsme se do kavárny.

Sedli jsme si ke stolku u okna, a dívali se ven na padající, podzimní listí, i když je venku ještě teplo, listí už červená a hnědne jako na podzim.

Asi za minutu nám číšník přinesl kávu a začali jsme si povídat. ,,Odkud vlastně jsi?" Vychrlila na mě Uri. ,,Ze Soulu." Vyvalila na mě oči a chystala se mě bombardovat dalšími otázkami. ,,A máš sourozence?" Málem jí vyletěla káva nosem. ,,Mám bratra se kterým žiju sama, protože rodiče zemřeli." Uri se na mě podívala jako kdybych byla štěně. ,,To je mi moc, moc líto. Pojď se bavit o něčem jiným, abys na to nemusela myslet." Řekla soucitně. ,,Máš hezký nehty." Zadívala se na mé ruce. ,,Dík." Usmála se a pak mi koukla přes rameno, a řekla : ,,Hele.. někomu se líbíš." S výtlemem ukázala za mě a já se otočila, abych věděla kdo na mě kouká. Když jsem se otočila rychle odvrátil zrak a dělal že kouká na strop. Jeho tvář mi připadala podvědomě. A taky že jo, byl to ten chlapec, ten zvláštní chlapec o kterém se vypráví ty zvěsti. Seděl tam s dalšími čtyřmi kluky. Všichni jsou moc hezcí, ale on je prostě jiný.
,,Neříkej že se ti líbí!" Křikla potichu. ,,Ale né!" Otočila jsem se k ní spátky čelem. ,,Víš, on je opravdu divnej. Říká se že jsou upíři, a myslím že něco na tom bude." Vypracovala Uri.

Když jsem přišla domů nemohla jsem přestat myslet na toho kluka. *Sakra je tak pěknej.* říkala jsem si pořád v hlavě.

Hoseok přišel asi někdy v 18:50, a vyptával se mě na školu. Moc jsem ho nevnímala, zase jsem byla myšlenkami jinde.

Po večeři jsem si šla brzy lehnout a usla jako špalek.

Věnování : tomu nejlepšímu, nejdivnějšímu a nejvtipnějšímu člověku na světě - mojí nejlepší kamarádce. Kdyby jsi mě nepřivedla k BTS nikdy bych tohle nepsala. Děkuju moc, snad se ti to bude líbit😆💜💜.

Omlouvám se za překlepy a gramatické chyby. Nečetla jsem to po sobě takže kdyby to bylo divný nedivte se😂😂.

(Snad si to někdo někdy přečte😂)