WHY HER? (BTS VAMPIRE FF)

JUNGKOOK ?

Ráno jsem se probudila asi v sedm. Oblékla jsem si na sebe *obrázek*, dala make up a včistila zuby. Dole na mě čekal  Hoseok se snídaní. Všechno bylo normální dokud....dokud jsem nedostala záchvat. Hoseok rychle doběhl do kuchyně pro prášky a pro vodu, podal mi je a já pomalu prášek zapila. Asi dalších pět minut jsem se musela zhluboka nadechovat, jak to říká pan doktor. Pro mě ani pro Hoseoka tohle nebylo nic hrozného, jak už jsem říkala kvůli mému nervovému zhroucení mám občas takový záchvat, vezmu si prostě prášek a hotovo, když ale prášek nemám můžu i umřít. Smutný ale pravdivý.

Rozloučila jsem se s Hoseokem a šla do školy. Po cestě jsem potkala Jina a HaRu, chvíli jsme si povídali, ale potom zase trapné ticho. S nima si člověk fakt pokecá. Až u školy přišla moje spása. Uri stála u školní brány a čekala na mě.

,,Ahoj Uri!" Zamávala jsem. ,,Nazdar Sunny!" Usmála se. Šli jsme do šaten a odložili si bundy, potom jsme šli ke skříňkám  a vyndali si potřebné učebnice.
,,Co máme první hodinu?" Se smutkem v očích jsem se zeptala Uri. ,,Matiku." Zavrčela a mě se chtělo plakat, matika je prostě můj "nejoblíbenější" předmět. ,,Taky nesnášíš matiku?"  Řekla stále vrčící Uri. ,,Já jsem matiky hater!" Zasmáli jsem se a šli rychle do třídy než zazvoní.

Když jsme došli do třídy zase jsem ho viděla. Je tak zvláštní, ale krásný. Ještě jsem neviděla nikoho tak hezkého. Rychle jsem od něj odvrátila zrak, aby mě zase Uri nepošťuchovala že se mi líbí. Stejně do mě drkla a začala kecat. ,,Hele! Už zase na tebe civí." Uchychtla se. ,,Nech toho!" Křikla jsem na ní a celá zrudla. ,,On se ti fakt líbí!" Zasmála se. ,,To-to teda n-ne!" Zase lež. ,,Hele, varuju tě před ním. Je fakt divnej, celá ta rodina je divná. Být tebou nic bych si s ním nezačínala!" Kázala mi, ale já ji nevnímala. On mi nepřijde divný, je jen trochu jiný. Taky jsem dřív byla taková, byla jsem uzavřená a s nikým se nebavila. ,,Prosim tě Sunny! Ty jsi jak v jiným vesmíru! Posloucháš mě!? Křičela mi Uri do ucha. ,,Ne!!" A zasmála jsem se

                                         ~

Pohled Jungkooka
,,Sakra!" Zaklel jsem pro sebe když se na mě ta dívka podívala. Rychle jsem odvrátil svůj zrak od ní a podíval se někam do pryč. Hrozně rád se na ní dívám, je tak krásná a tak hezky voní. Po krvy. Ale nesmím, tohle ne. Nechci jí ublížit, proto se od ní musím držet dál.
Ty její vlasy.. Má je jako bílou čokoládu. A ty její rty...... Jako růžový samet. Co to dělám, sakra Jungkooku! Víš že nemůžete být spolu.

Z mého zamyšlení mě vytrhlo zvonění. Přišel učitel a začal hned na tabuli psát nějaký matematický sračky. Hned jsem ale zase spadl do říše svých myšlenek. Samozřejmě o té holce. Nechápu to, ještě k nikomu jsem nic takového necítil. Dokonce jí ani nemůžu číst myšlenky, je to opravdu zvláštní.

,,Takže teď vás rozdělím do trojic a budete počítat tento složitý vzorec!" Zachraplal svým vychlastaným hlasem učitel. Když jsem to slyšel byl jsem opravdu "nadšen". Nesedim v lavici sám jen tak pro legraci. Mám k tomu dobrý důvod - nechci nikomu ublížit. ,,Takže slečna  Jung Hyo-Sun bude tady se slečnou Wang Uri a....!" Zapátral po třídě. ,,....A s panem Jeon Jungkookem!" No to snad ne!
                                         ~

Pohled Sunny
Takže Jungkook? Hezké jméno...
Uri asi není moc nadšená že jsme s ním ve trojici. Mě to teda jako nevadí jsem na něj zvědavá. Třeba budeme kamarádi.

Došli jsme k jeho stolu a posadili se naproti němu. Nejdříve se jen díval do stolu ale pak jsem se rozhodla prolomit to ticho a podala mu ruku s pozdravem. ,,Ahoj jsem Sunny, ráda tě poznávám." Usmála jsem se a on zvedl hlavu a zadíval se mi do černých očí a já do těch jeho. Bylo vidět že nosí kontaktní čočky. Potom mi podal ruku a trochu se pousmál. ,,Já jsem Jungkook, taky tě rád poznávám." Když jsme se dotkli rukama oba jsme se od sebe odtrhli. Byl ledový jako led. Zase se zadíval do stolu, já jsem ale ukecaná, takže jsem se ho začala vyptávat na všechno možný. ,,Máš sourozence?" Otázala jsem se. ,,Mám bratry Jimina, Taehyunga, Namjoona a Yoongiho." Odpověděl neochotně Jungkook. ,,A co rodiče?" Zeptala jsem se protože spousta lidí rodiče nemá jako třeba já. ,,Jmenujou se Jaehyun a Rosé." Zase neochotně odpověděl. Jsou to moc hezká jména. Taky bych chtěla mít rodiče, ale nejde to. ,,Děje se něco Sunny?" Zeptala se starostlivě Uri když jsem už víc než pět minut nepromluvila. ,,N-Nic." Usmála jsem se na ni i na Jungkooka. On mi úsměv opětoval, ale Uri měla pořád ten starostliví pohled.