WHY HER? (BTS VAMPIRE FF)

(NEJKRÁSNĚJŠÍ) MOMENTY

Byla jsem na Hoseoka tak naštvaná, že jsem zůstala v pokoji zamčená dokud neodjel do práce. Když teda konečně odjel pomalu jsem odemkla a šla se obléct a udělat ranní rutinu. Pak jsem si uvědomila, že už tu není ani Uri. Odešla ještě než Hobi odjel. Byla jsem úplně sama. Chtělo se mi brečet. Nejsem ráda sama a nesnáším nudu, ale co mám tady sakra dělat? Asi půjdu spát. Vyšla jsem schody a líně pochodovala do svého pokoje, tam jsem sebou mrskla do postele a chystala se na klidný spánek.

Po půl hodině neúspěšného pokusu o usnutí jsem si sedla doprostřed pokoje a jenom tak blbě čuměla a když mě to začalo nudit vzala jsem si do pazoury telefon a vybírala si v kontaktech koho bych začala otravovat. Nejdříve jsem Chanovi vysvětlila že se mi nelíbí a potom začala hledat znova. Moje oči se zastavili na kontaktu jménem Jeon Jungkookie. Klikla jsem na něj a chystala se mu napsat.

Jung Hyo-Sun: Čau Jungkookie, strašně se nudim. Nechceš přijít? Mohli bychom jít třeba nakupovat :D

Po půl hodině pořád nic až pak najednou...

Jeon Jungkookie: Přijdu. Trávím s tebou čas moc rád ;)

Haaaaleluah, moje záchrana.

~

Uslyšela jsem zvonek. Moc dobře jsem věděla kdo to je. Doběhla jsem ke dveřím a s úsměvem otevřela. Za nimi nestál samozřejmě nikdo jiný něž Jungkook. Taky se usmíval a něco nesl. Byla to růže. Jedna jediná rudá růže.

Pohled Jungkooka
Sunny se usmívala od ucha k uchu, pak ale nechápavě sklouzla pohledem na tu růži co jsem jí koupil. Natáhl jsem ruku a podal jí ji. Nadšeně si jí vzala a privoněla si. ,,Je moc krásná, děkuju." V očích jí zablýskali jiskřičky. ,,Je krásná, ale ne jako ty." Sakra. Co to tady plácám. Je to jen kamarádka. ,,Oh," zasmála se. ,,Vešel jsem dovnitř a trochu si prohlížel obívák, zatím co ona si šla pro bundu a peníze do svého pokoje. Když už mě omrzel obívák přesunul jsem se na schodiště. Vyšel jsem je a uviděl na chodbě otevřené dveře. Šel jsem k nim a potom vešel do toho pokoje. Uviděl jsem ji tam stát před zrcadlem. Česala si vlasy. Vypadala tak krásně. Musel jsem se usmát. Popošel jsem až za ní, když mě spatřila trochu se vylekala. Pak jsem jí chytl ze zadu za rameno a oba jsme se dívali do zrcadla. Spousta lidí by o nás řekla že by jsme byli krásný pár. Jenomže to prostě nejde. Z těchto myšlenek mě vyrušilo to že Sunny začala rychleji dýchat a slyšel jsem jak se jí zrychluje tlukot srdce. Nechápal jsem co se děje, ale potom jsem si vzpomněl jak mi říkala že když se jí tohle stane musí si vzít prášky. Vzal jsem jí do náruče jako princeznu a utíkal s ní až do kuchyně, tam jsem ji posadil na barovou židli a začal hledat prášky. Díky bohu jsem je našel a dal jí je i se sklenicí vody. Zapila jeden a už to bylo v pohodě. ,,Díky. Zachránil jsi mi život." Objala mě a já ji k sobě přitiskl ještě pevněji. Chci si zapamatovat její vůni...
Když jsme se od sebe odtrhli, ona byla červená jako rajčátko. ,,Proč jsi tak červená?" Usmál jsem se a šibalsky na ní mrknul. Ona do mě jen šťouchla a vydali jsme se ke dveřím.

Vyšli jsme z jejich čtvrti a vlastně ani nevěděli kam půjdeme. ,,Pojď půjdeme na trhy." Zatáhla mě za ruku.
Došli jsme do tržnice. Byl tam šílený hluk, teda aspoň pro mě. Cítil jsem tolik pachů. Pach krve, potu a hnusný smrad ryb. Fuj!!
Sunny okamžitě začala nakupovat. Myslím že nakoupila věci asi za 100 dolarů. Když už jí to přestalo bavit zatáhla nás do nějaký restaurace. Všechno tam tak krásně vonělo, ale já to jíst nemůžu, protože jsem upír. ,,Co si dáš?" Zeptal jsem se jí  gentlemansky. ,,Kimbap." Zazubila se. ,,A ty si nic nedáš?" Kruci. Co jí mám teď říct? ,,Já....nemám hlad." To byla ta nejjednodušší věc co mě napadla. Naštěstí to dál nerozebírala.