Lilith: The truth is elsewhere (CZ)

9. kapitola - Ochrana

   ,,Hlásím se Vám živě z centra Des Moines, kde před malou chvílí vypukl v jedné z kancelářských budou obrovský požár. Jsem Moira Hasová a vy právě sledujete DMTV One. Hasiči se snaží dostat oheň pod kontrolu a policejní složky zahájili evakuaci z okolních budov.

   Podle našich informací zde mělo proběhnout teroristické přepadení. Teroristé zřejmě odpálili jednu z bomb, kterými vyhrožovali, jestliže starosta nesplní jejich podmínky,'' Moira statečně stála přímo před hořící budovou. Za zády měla stovky pobíhajících mužů v hasičském obleku, policejní uniformě nebo v neonově oranžové kombinéze od záchranných sborů. Popravdě se jí chtělo utéct. Co nejdál by to šlo. Teplo, které sálalo z budovy jí nepříjemně pálilo po pokožce, kterou měla i bez vysušení dost citlivou.

   ,,Hasiči se snaží potlačit oheň natolik, aby mohli vstoupit dovnitř budov, jejich statika je narušená a zachránit lidi, kteří jsou uvězněni v jednotlivých patrech,'' zpravodajka všude kolem sebe slyšela zoufalý křik žen a volání o pomoc. ,,Všude vládne panika a pocit zoufalství. Oheň se rozšiřuje do horních pater rychleji, než hasiči očekávali.''

   Z některých oken oheň volně unikal. V okolí budovy se k zemi snášel hustý kouř, saze a dokonce i stále pálící jiskřičky. ,,Město radí všem v okolí centra, aby se neprodleně přemístili do okrajových částí, pokud možno v klidu a bez paniky,'' Moira profesionálně odříkala text, jenž běžel čtecím zařízením. Její prací bylo vypadat při tom profesionálně a klidně. Ani jedno se jí však nedařilo.

   ,,Lidi, je tam nějaká žena,'' Moira zaregistrovala vyděšené povzdechy a pár lidí ukazující do jednoho z oken, které bylo ve vyšším patře. Když přimhouřila oči, spatřila ženu, která stála u okna. Stála tam klidně. Jako kdyby budovu, ve které je vůbec nestravoval oheň.

   ,,Bože, to je hrůza,'' Moira byla zděšená stejně jako ostatní. Bylo jí jedno jestli je její chování neprofesionální. Pohled na dívku se zrzavými vlasy v ní vyvolával mnoho rozporuplných pocitů. Všichni kolem jen nečině přihlíželi, Moira měla chuť všechny zaarmovat, aby mladé dívce spěchali na pomoc, avšak sama se nemohla ani pohnout, hypnotizovaná výjevem před sebou stejně jako ostatní nečině sledovala osud dívky.

   Dívka oplácela všem jejich pohledy. Moira měla pocit, že svůj poslední pohled věnovala jí, těsně před tím, než se sklo okna rozpadlo na milion malých střepů. Z místa, kde stála dívka nyní vyšlehl obrovský šlahoun plamenů vzhůru k nebi. Přihlížející zděšeně pokřikovali na své okolí. Někteří se křižovali na počest dívky - po které teď zřejmě zbyla jen ohořelá kostra -, aby její duše došla věčnému klidu.

   I Moira se modlila za duši dívky. A to ani není nábožensky založená. ,,Jdeme kluci,'' křikla na kameramana, který stále natáčel místo, kde přišla dívka o život a zvukaře, který v oněmění zapomněl zavřít pusu. ,,Balíme to. Tady nechci být ani minutu.''

   Zvukař se okamžitě dal do uklízení svého náčiní. Zřejmě na to měl stejný názor jako Moira. Jen kameraman zůstával na svém místě. ,,Rone, zabal to. Tohle nemá cenu!'' okřikla Moira kameramana, byla na něj naštvaná, že se na té tragédii chce přiživovat.

   ,,Něco tam vidím, Moiro,'' nedal se kameraman odbýt, ale pohledem byl stále zaměřený na tragédii. ,,Sama se tam koukni. Něco se v tom ohni pohybuje.''

   ,,Co by se tam tak pohybovalo?'' odsekla. ,,Je to jen klam,'' Moira nad ním chtěla mávnout rukou, když opět v davu před ní zavládlo ohromení a všichni opět vzhlíželi nahoru.

   Z ohně se vynořila ona dívka, kterou všichni pokládali za mrtvou. Nejvíc Moiru upoutala křídla, díky kterým se mohla udržet ve vzduchu. Křídla přecházela od rudé, která jí připomínala krbové dřevo, do nějž strčíte a ono se rozpadne na několik žhavých uhlíků, až po bílou, kterou viděla ve slévárnách oceli, když se ta nejrozžhavenější ocel vlévala do forem.

   ,,Proboha co to je?'' jedna z žen před ní začala panikařit, což vyvolalo davovou paniku. Všichni se dali na zběsilý úprk.

   Jen Moira s učarováním sledovala bytost před sebou. Ta tajemná dívka si vůbec nevšímala povyku pod ní. Otočila se čelem k budově a natahovala před sebe dlaně. Díky čemuž si mohla Moira všimnout zvláštního prodloužení prstů té bytosti. Vlastně to vypadalo jako drápy. Byly černé, ale jako kdyby v nich cosi pulzovalo. Dívka různě pohybovala prsty a přitom si cosi odříkávala, jelikož její rty se pohybovaly. Její vlasy se kolem ní vznášely a vytvářeli přímo nadpozemský jev.

   Oheň jenž byl přímo před dívkou se k ní líně snášel, jako kdyby ji chtěl zavalit. Avšak dívčiny ruce jej začaly absorbovat. Vtahovali jej do sebe, jako kdyby to byla energie, nebo něco co vůbec není nebezpečné. Dokonce i plameny, které si našli cestu ven v jiných patrech se k ní začaly lačně snášet. Pro Moiru to byla dech beroucí podívaná.

   Nakonec se kolem dívky utvořila z ohně jakási bublina, kterou do sebe dívka vtahovala celým povrchem svého těla. Nyní už pomalu rotovala dokola se zakloněnou hlavou a pažemi, volně se vznášející ve vzduchu. Vypadala poklidně a mírně, že Moiře až bylo líto toho, že takovou dívku postihlo něco tak nemilého. Mnoho lidem se mohla svým vzezřením hnusit, dokonce se jí mohli i bát, ale Moira byla fascinována její krásou.

   Když bublina tvořená ohněm zmizela, dívka se pomalu snesla k zemi. Tvrdě dopadla na všechny čtyři. Dokonce jí z hrdla unikl i bolestný sten. Křídla i drápy se rozpadly v prach. Jejich popel vítr smíchal s popelem ohořelého kancelářského vybavení a odvál jej někam do dálky. Moira neváhala ani chvíli a vydala se k dívce, která do sebe nasála všechen oheň a díky které bylo právě teď zachráněno mnoho životů. Samozřejmě že Ron a zvukař byly dávno v trapu. Ti dva nic nevydrželi.

   ,,Madam, slečno. Jak-Jak se jmenujete?'' v Moiře se opět probudil její reportérský duch. ,,Slečno, jste v pořádku?''

   ,,Jistěže jsem,'' ucedila neznámá a postavila se na nohy. Oprášila si dlaně a pak i kolena svých černých, kožených kalhot.

   ,,Mohu znát vaše jméno?'' nedala se Moira.

   ,,Ne,'' pronesla dívka bez rozmyslu a vydala se pryč od budovy. Hrdě procházela kolem hasičů, kteří na ní se zděšením koukali, policistů, kteří na ni mířili zbraněmi a záchranářů, kteří se kolem ní proplétali a mířili za lidmi, kteří zůstali v budově. ,,Přestaňte na mě mířit a pomozte jim se záchranou. Některé jsem nestihla ochránit. Pár lidí je popáleno, ale měli by to být jen popáleniny prvního stupně, hlavně na pažích a trupu.''

   Dala se dívka do vydávání rozkazů. Nikdo ji sice neznal, ale policisté ji hned uposlechli a vydali se pomoct záchranářům. Stejně tak i hasiči. Její hlas a vystupování působilo silně autoritativně a sebejistě, i Moira ji chtěla poslechnout a jít na pomoc všem, kdo ji potřebovali. Dívka však odchytila jednoho z policistů. ,,Vezměte si ještě někoho a jděte do suterénu. Je tam ta skupinka teroristů,'' policista jen vděčně přikývl a s několika dalšími se vydal k budově.

   ,,Kdo jste?'' pronesla ohromeně Moira.

   ,,Kdo jsem? Jsem jen někdo, kdo před dávnými časy vedl celou armádu. Kdo jsem teď? Lili nebo Lilith, není to jedno?'' prohodila dívka bezstarostně a pokračovala k odchodu. Moira si všimla, že nabrala směr k černému autu. Dala jí i několik odpovědí nesmyslně zamotaných do bůh ví čeho.

   ,,Není,'' Moira si chtěla dupnout. ,,Vy jste hrdinka. Musím s Vámi udělat rozhovor. Zítra budete určitě v novinách. Budete slavná.''

   ,,A? Co mi po tom je?'' pokrčila ledabyle rameny dívka. ,,Já mám teď jiné starosti,'' pronesla nevzrušeně a nasedla do auta. ,,Vy jim běžte pomoct. Hodí se každá ruka. V desátém patře je těhotná žena. Poslední trimestr. Obávám se že tato událost ji mohla postihnout,'' pronesla se starostí v hlase. Poté nastartovala a odjela. Moira bezmocně sledovala auto, jak mizí za prvním rohem.