Anna Lestrad - DOKONČENO

Starší "brácha" Thor

 Je velká přestávka a já si rychle pročítám učivo. Biologie byla v pohodě, protože to jsem se jako "nejslabší" Avenger učila už v SHIELDu, abych mohla pomoct zraněným i jinak než pozitivní energií. Teď mě čekal dějepis, takže jsem si rychle pročítala učivo. Během chvíle jsem si to co berou zapamatovala, zavřela učebnici a zakousla se do druhého toustu od Steva. Najednou jsem kousla do něčeho tvrdého... Au!

 Koukla jsem se coto je a našla tam maličký přívešek s nápisem AVENGERS. Usmála jsem se nad tím a šla ho ummýt od sýra. Potom jsem si hopřipla na klíče od auta. Klíč od auta mám zvlášť stejně jako klíč od vily.

 Najednou ke mně přistoupil nějaký namakaný debil.

 "Dokaž to!" pozvedla jsem obočí.

 "A co? Nepotřebuju si narozdíl od tebe nic dokazovat," řekla jsem po bleskovém přečtení jeho emocí. Kluk mírně zrudl vzteky.

 "Dokaž, že jsi Avenger. Vlasy se dají nabarvit, nemluvím o kontaktních čočkách a o tom, že Anna Lestrad nemá kvalitní fotgrafie," řekl. Musím uznat, že je to pravda. Novinám se opravdu zatím nepovedlo mě vyfotit. Hehe jedna nula noviny.

 "Předstírat se dá hodně věcí, ale členství Avengers ne," řekla jsem chladně. Tohle jsme přece potřebovali. Zvýraznit volavku.

 "Mám chuť na džus," prohlásila jsem, přešla k oknu a vyskočila zněho. Pohodka, třetí patro. Naproti škole byla večerka. Koupila jsem si grepový džus a vylezla zpátky do okna třídy.

 Všichni zírali a já se v poklidu posadila na parapet a popíjela příjemně hořký džus.

.              .             .

 Konečně přišel konec. Ne, že by škola pro mě byla nějaké utrpení, ale prostě nebyla dost záživná. Nudila jsem se. Teď jsem šla na oběd a doufala v jeho jedlost. Naštěstí byly palačinky a to celkem dobré, takže jsem si to spokojeně a s úsměvem kráčela ke svému autíčku. No kdopak mě tam nečekal! Můj "bráška" Thor!

 "Ahoj!" zvolala jsem nadšeně a obejmula ho. Měl na sobě dokonce normální oblečení, což se moc často nevidí. Mjolnir asi nechal doma. Objetí mi opětoval.

 "Jak bylo ve škole?" ptal se s úsměvem. Podle jeho pocitů jsem ke své radosti zjistila, že mě taky bere jako mladší sestru.

 "Celkem se to dalo. Jediná věc, která mi chybí, je momentálně kafe," řekla jsem a pobaveně sledovala pohledy ostatních lidí na parkovišti. Thor se taky ušklíbl, když se k nám pomalu začala přibližovat až moc zvědavá skupina studentů.

 "Tak to bychom měli ale rychle napravit, než dostaneš absťák," ušklíbl se Thor. Rychle jsme vlezli do auta a já vyrazila z parkoviště. Odjeli jsme do centra a zaparkovali. Potom jsme se rychle vydali hledat nějakou kavárničku. Když si zvyknete na Thorův místy zvláštní styl řeči, zjistíte, že se s ním opravdu dobře povídá. Vyložila jsem mu celý školní den a potom jsme si prostě jen tak povídali.

 "Žluté auto!" ozvalo se najednou a já dostala bolestivou herdu do ramene.

 "Thore!" nikdy jsem mu o té hře neměla říkat... Má sílu! Oplatila jsem mu šťouchnutí se slovy blonďatý debil, ale jeho to jen rozesmálo. Upřímně, mě taky.

 Procházeli jsme městem a jaksi nemohli najít přívětivou kavárničku. Až potom v jakési boční uličce jsem se najednou zastavila a věděla jsem, že mám to, co jsem hledala.

 "Kavárnička za břečtanem" hlásal nápis. Po zdech budovy se oprabdu břečťan plazil a až sem byla cítit vůně kávy. Jakmile jsem  vešla dovnitř, dojem správného výběru se ve mně ještě více zabydlel. Kavárnička byla příjemně prosvětlená, všude hodně rostlin a úžasně příjemná atmosféra. Vůně kávy se nesla krámem, jako nejlahodnější obláček.

 Ach! Tohle místo jsem si zamilovala... Sedli jsme si do pohodlných křesílek u stolečku v rohu. Kavárnička byla laděná do béžové, krémové a hnědé a mezi stoly byly jakési stěny z květin, což udělalo hostům větší soukromí a ještě více navodilo atmosfétu klidu a pokoje.

 Přišla obsluha.

 "Jeden zelený čaj a Espresso. Bylo by možné poprosit třtinový cukr?" ptala jsem se s úsměvem a číšník s úsměvem kývl. Už z dřívějška jsem věděla, že Thor není kávový fanda.

 "Jdeš si vybrat zákusek?" ptala jsem se. Zavrtěl hlavou. Vím, co si dá. Já to vím taky. Když se číšník vrátil s kávou a čajem, poprosila jsem ho ještě o mrkvový dort pro mě (nej dort na světě) a Sachr pro Thora. Vždycky si ho dává.

 Dala jsem si do kafe půl cukru  a labužnicky se napila. Espresso. 30 ml. Chuť kávy. Krása. Thor mě pobaveně sledoval a vymáčkl si do čaje citron. Jo. Jemu káva prostě nejede. Když číšník nesl dorty, v očích se mi objevily jiskřící světýlka. Mrkvový dort!

 "Mrkvička pro králíčka," prohlásil najednou Thor a mě ztuhl úsměv na rtech. Cože?! Taková zrada! Zrudla jsem ani nevím čím vším a než jsem stačila něco namítnout, číšník byl s pobaveným úsměvem na rtech pryč.

 To si vypije! Za chvíli ale byla zlost přebita pobavením a Thorovi bylo odpuštěno. Ono se těžko na někoho hněvá, když pijete Espresso a jíte mrkvový dort...

 "Co na to vlastně Jane? Není jí to moc líto?" ptala jsem se. Sotva před měsícem se vrátil z Asgardu a už zase musel pryč. Thor se smutně pousmál.

 "Říkala, že to chápe. Možná ji na pár dnů navštívím, pokud bude tato mise trvat moc dlouho," řekl. V tomhle ho obdivuju. Prakticky skorokraluje Asgardu, je člen Avengers a ještě má holku...

 "Přimluvím se u Furyho," pokusila jsem se mu pozvednout náladu. "Vezmeš ji zase někdy na Asgard? Já bych se klidně přidala," zeptala jsem se nevinně. Thor moc dobře ví, že mě neskutečně zajímá Asgard. Hodiny jsme si spolu o něm povídali.

 "Určitě to někdy zařídím. Pro naši malou Ann cokoliv," rozesmál se, když jsem udělala psí oči. Můj extra hodný "brácha"!

 Dojedli jsme, dopili a pokecali ještě o pár věcech a rozhodli se odejít. Zaplatil Thor, že mě zase dlouho nikam nevezme (heh, lakomý bůh) a odešli jsme. Bylo mi líto, že tu nebudu moct moc chodit často. Teď, když dělám volavku, bude okolo mě nebezpečno.

§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§

Jelikož jsem hodná a mám extra dobrou náladu vydávám dílek už dneska, tak doufám, že se hezky četl ;). V téhle knížce si doslova plním sny, taková kavárna... chci!

 Děkuji za to, že to čtete. Hvězdičky se zavařují a z komentářů udělám koláč, takže kdo chce ochutat ať píše svůj názor! :)