Black & White (Yaoi)

||Představení sebe i ostatních||

,,Hold on for a second
If words can be weapons,
Then what I say can effect it.
They're not just words on a record.
And I can choose to respect it,
Or c..."Natáhl jsem se pro mobil a vypl na něm budík. Bože! Zase pondělí. A jako tradičně mě učitel seřve, že jsem neschopný tele. Na tělocviku se nemůžu vytahovat. Nesmím dát najevo, že jsem o dost fyzicky zdatnější než ostatní. Chovám se tedy jako fyzicky slabý, než aby měli nějaké podezření, že jsem jiný. 

Povzdech jsem si a vyhrabal se z postele. Položil jsem chodidla na studenou podlahu a ještě chvíli se rozmýšlel, jestli nebudu raději simulovat než jít do toho domu hrůzy. 

Najednou jsem zaslechl svým vlčím já, kroky. S lehkostí jsem poznal, že je to matka. Rychle jsem zalezl do postele a přikryl se až pod bradu. Máma otevřela dveře a já nahodil unavený pohled. 

,,Zlato, vstavéj... Škola volá." Sedla si na kus postele a prohrábla mi opatrně vlasy.

,,Mami..." Hraně jsem zachraptěl. ,,Není mi moc dobře..." Zalhal jsem. Moc jsem nevěřil, že by mi na to mohla máma skočit.  Dala mi ruku na čelo. ,,Teplotu nemáš."

,,Škrábe mě v krku..." Chytil jsem se rukou za krk. 

,,To máš z toho, že jsi byl včera tak dlouho venku běhat. Hlavně, že jsem ti říkala, aby jsi byl před půlnocí doma, že už je chladno." Řekla trochu naštvaně. Nemá ráda, když nechodím do školy. Za prvé nesmím zameškat více jak 5% jednoho předmětu, jinak budu mít na konci pololetí 'neklasifikováno' a za druhé, nechce aby to vypadalo, že nejsem normální. Musíme být hodně opatrní.

,,Dobře, můžeš zůstat jeden den doma, ať se z toho vyležíš. My se s tatínkem vrátíme kolem čtvrté, ale to ty víš." Usmála se a naposledy mi prohrábla vlasy. Poté odešla.

Za půl hodiny odešel jak otec tak matka do práce. Divil jsem se, že mi to vyšlo, protože mě máma jen tak doma nenechá.

Vstal jsem a vydal se do koupelny. Pohlédl jsem na sebe v zrcadle a všiml si odrostů u mé hlavy. Musím si barvit vlasy, jelikož mám vlasy barvy srsti. Barvím si je na hnědo, protože je to podle mamky přirozená barva vlasů u kluka, ale někdy mě štvou ty odrosty, které jdou celkem hodně vidět.

Vzal jsem do ruky sprej a zaklepal jsem s ním. Je to tužidlo ve spreji takže to mám na pět vteřin hotové.

Prohrábl jsem si vlasy a znovu jsem se na sebe podíval. Bylo to perfektní.

Ještě jsem se v koupelně převlékl z pyžama do normálního oblečení.

Sedl jsem si do kuchyně a udělal si čaj a namazal si rohlík se sýrem. Vzal jsem do ruky mobil a rozhodl se napsat mé nejlepší kamarádce Alence. Teda, ona se nejmenuje Alenka, ale říkáme jí tak, protože jakoby Alence z oka vypadla. Mám na mysli tu z filmu Alenka v říši divů. Je také napůl vlk. Barví si vlasy stejnou barvou jako já. Je také Bílá. Jinak její jméno je Marie.

Já: Alenko? Nechceš jít ven?

Alenka: No... Jsem ve škole takže asi těžko. Jsi jediný kdo nepřišel :D

Já: Aha :(

Máme dost šílené přezdívky. Tak třeba Bellamy a pravým jménem Thomas. Je to z knížky Prvních 100 a 21. Den. Je mu dost podobný. Vrhá se do každé akce a celkem dobře se jako vlk pere. Pak je tu nás James alá Flash ze seriálu The Flash. Flash, protože umí hodně dobře běhat. No a pak jsem tu já. Jmenuji se Jude. Mé vlčí já je jako všech ostatních bílé a mám modré oči. Oči mám po mámě a srst po otci. Máma říká, že kdyby mě v mém vlčím já nemohla vidět tak by měla problém rozeznat, jestli jsem to já nebo můj táta. Možná máme stejnou barvu srsti, ale každý ji máme jinou na omak.

---

Dobře, tohle bylo trochu nudné, ale příště už se to rozjede :D