Dívka bez smečky- 2season (Twilight saga)

16.Billy

LIV

Seděli jsme s Jacobem na našem starém gauči a sledovali film jménem "Pátá vlna". Tenhle film vybral Jacob, čekala jsem, že to bude nějaká blbost, ale nakonec jsem si ten film užívala více než on.

V tom se dveře otevřely a dovnitř po krátké chvíli vjel Billy na svém vozíku. Okamžitě jsem strnula. Co když mě tady nebude chtít? Co když mu bylo beze mě líp?

Jacob si ale příchodu svého táty vůbec nevšímal, dál se zaujatě díval na televizi. Billy popojel do chodby a poté se podíval naším směrem. Naše pohledy se střetly a já ještě více ztuhla.

,,Liv?" promluvil a Jacob si až teprve teď všiml, že je Billy doma.

,,Už jsi doma? No...Liv se vrátila," řekl, podíval se na mě a pak zpět na Billyho. Billy kývl: ,,Všiml jsem si."

Všichni tři jsme byli zticha, což mi drásalo nervy. Poté Billy znovu promluvil ,,Jacobe, co kdyby jsi mi šel udělat něco k večeři?"

Jacob se na mě krátce podíval, poté přikývl, vstal a odešel do kuchyně. Billy přijel s vozíkem až ke mně a dlouze se na mě podíval. Čekala jsem, až promluví, až mi řekne, co si o tomhle všem myslí.

,,Proč jsi odešla?" zašeptal v tiché otázce.

,,Já...já jsem si myslela, že to tak bude lepší. Uvěřila jsem lidem, kterým jsem věřit neměla a taky...taky jsem si myslela, že mě tu nechcete," zašeptala jsem a sklonila zrak. Nedokázala jsem snést Billyho pohled.

,,Proboha, jak tě tohle napadlo? Jsi moje krev, proč bych tě tu nechtěl, když jsem ti sám nabídl místo v mém domě?"

Ucítila jsem ve svých očích pálivé slzy. Zvedla jsem hlavu a podívala se na svého strýce. ,,Ani bych se ti nedivila, kdyby jsi mě tu nechtěl. Vždyť kvůli mně už sem tvoje dcera přestala jezdit. Jen kvůli tomu, že jsem tady..."

Billy byl chvíli zticha, než medovým hlasem promluvil: ,,Ach, moje nejdražší Liv..." hned po těchto slovech jsem ucítila jeho dlaně na svých tvářích, kterými mě přiměl se na něj podívat.

,,Nikdy bych ti nic takového nedával za vinu. To, že sem Rachel přestala jezdit, je její rozhodnutí. Nikdo za to nemůže, jen ona. Dcera, která odmítne naše dědictví lesa a ještě přetrhne veškeré kontakty s rodinou, přestává být naše rodina. Taky bych nikdy její odchod nedával tobě za vinu, a pokud to tak vypadalo, tak se ti omlouvám..." zašeptal a políbil mě na čelo.

Bylo mi Billyho líto. Z celé jeho rodiny mu zůstal jen Jacob...a já.

,,Je mi to moc líto...to s tvými dcerami," zašeptala jsem nazpět. Přes Billyho obličej na malou chvíli přeběhl smutek, ale jen na chvíli.

,,Taky mě to někdy mrzí, ale rozhodly se tak samy a já se zase rozhodl, že se budu starat o lidi, kteří jsou po mě důležití a kteří stojí vždy při mně, jako je Charli, Jacob, Sam...ty. Takových lidí, jako jste vy, si vážím..." znovu mě políbil na čelo.

,,Děkuju," řekla jsem mu nazpět, sklonila se a pevně ho objala.

,,Jsem tak rád, že jsi zpět a že už nikam nepůjdeš," řekl mi Billy do vlasů a mně při těch slovech po zádech proběhl mráz.

,,Večeře je hotová," zavolal Jacob, než došel k nám a neodpustil si pár rýpavých poznámek na naše objímání s Billym. Billy mu poté s úsměvem na rtech začal vyhrožovat, že mu vozíkem přejede nohu a Jacob před ním předstíral útěk.

Já byla za takové chvilky ráda. Hřály mě u srdce a taky mě budou hřát, až budu jednou hodně daleko od tohoto místa a vzpomenu si na tyhle chvíle. Teď jsem ale nechtěla myslet na svůj odchod z rezervace, z Forks a z tohoto kraje. S úsměvem jsem vstala a vydala se za chlapy do kuchyně.