Otočim se a rozběhnu se do lesa s křikem. Páni West má kouzelné ruce. Uslyším nad sebou povzdechnutí, za běhu se kouknu nahoru uvidím Westa jak skáče z větve na větvi. To bych ale nebyla já abych samozřejmě nespadla.
,,Hej! Jsi v pohodě??"Zakřičela na mě jedna z těch dívek. ,,Nevím asi jo, kdo jste??" ,,No já jsem Ariana, tohle je Bell a ten kluk to je Damien." ,,A to je normální že lítáte na dracích, nebo jsem se už vážně zbláznila?"Byla bych možná osobně radši pro tu druhou možnost, ale to jsem radši neřekla nahlas.West seskočil ze stromu a ladně dosedl vedle mě. ,,Jsi normální, nejhorší jsem zpravil, ale ne tak abys hned mohla uběhnout maraton!" Zamručim ale radši nic neříkám. ,,Ta holka se mi líbí!"
Řekne Ariana. ,,Jo, má podobně blbé nápady." Zavrčí West. ,,Haha, jsi drsnej jak hladká mouka." Řeknu mrzutě. ,,Promiň... počkat cože?!" Zamračí se. ,,Ale nic, jen že seš strašně drsnej..." Uculim se na něj.
,,Nestalo se ti něco?" Zeptá se Wert, když nás doběhne. ,,Ne nic mi není... zatim.'' Wert se na mně nechápavě koukne.West si znovu povzdechne co s tim má on by snad měl dostat cenu za nejvíc povzdechů v mé přítomnosti.
Nakloní se ke mně na můj vkus moc blízko jo sice jsem... no ta která se nenechá zbít ale ne vždy se to podaří ne? Moje tělo automaticky napnulo a stočilo do klubíčka.,,Co blázníš!?" Zeptá se starostlivě.
,,Bolí tě něco?'' ,,Ne! Nic mi není..." ohradim se a dělám že se nic nestalo. ,,Mužem vyrazit?" zeptá se myslim Damien trochu netrpělivě. ,,Ano můžeme." Řekne West a pomůže mi na nohy. Jakmile se postavím znovu spadnu. ,,Ale no tak, to už tu dneska jednou bylo."
Povzdechne si West. ,,Nech ji chuderu." Zastane se mě Wert. West mě vezme do náruče a nese mě zpět k drakům. Chápete??? Drakům!!,,Wou wou wou tak to prrrr na tu věc si nesednu.'' Wert se začne smát jako kdyby viděla Hitlera líbat Židovku.
Já se na ní nechápavě podívám. ,,Co je?'',, Jen jakým stylem si to řekla jako to si ze mě střílíte k tomu se nepřiblížim a tak, jsem z toho dostala záchvat smíchu.''Jakmile řekla slova ze mně tak to semnou trhlo.
West se na mně jen po očku podíval a dál šel ke stvořením která mně uchvátila a zároveň mně děsí.Přišli jsme k nim, konečně jsem si je mohla pořádně prohlednout.Je jich tu šest a nás je šest. POČKAT to jako že já na tom pojedu sama, jako úplně sama?
První je zelený přijde mi jako by byl ze země.
Druhý je sitě červeno-oranžový
třetí je fialovo-modrý
čtvrtý je světle modrý až bílý
pátý byl mořsky modrý
A šestý je černý
Všeeeeeeeee.🙌 Jo krátký ale co 2 za 1 den??😜
ČTEŠ
Tajemství Medajlonu
FanfictionČau, jmenuju se Eartnes. Už od dětství jsem cestovala z děcáku do děcáku né že bych byla problematistka, spíš mě tam nechtěli ostatní fracci. Na své rodiče si napamatuju jediný co vim je že mi dali jméno Eartnes a nádherný medajlon.