7) Jeden gól a hned jsem JEHO!!?

8.2K 401 0
                                    

Po prvním poločase prohrává naše škola o dva góly. No těpic! Jestli to nevyrovnají tak u toho být vážně nechci. Za první poločas jsem prodala jen 8 párků., ale teď je to nával, že vůbec nestíhám. Párkrát spletu objednávku, ale naštěstí je to zrovna u těch typů lidí, kterým je to jedno hlavně, že něco dostanou. Párkrát dostanu i docela tučné dýško. Úsměv rozdávám každému, všichni mi ho mile oplácí. Po přestávce mi dojdou všechny párky, takže musím rychle kontaktovat učitele. Každému nechá vysílačku abychom se s ním mohli v pohodě spojit. Vtipné, že?

„Šéfe tady Em. Došli mi zásoby přepínám." řeknu do vysílačky a čekám na odpověď.

Ve vysílačce zachrčí a já po chvíli uslyším odpověď.

„Slyším Emily. Hned ti tam někoho pošlu. Zatím zavři. Přepínám."

Mile ráda mu vyhovím. Ke stánku dám ceduli, že párky bohužel nejsou. Zavřu kukaň a dojdu se podívat na nejbližší tribunu jestli neuvidím tátu.

Rozhlížím se pozoruji co se na hřišti děje. Z mého pozorování mě vyruší ruka na mém rameni.

„Tak co už máš vyprodáno?" usměje se na mě Harry.

„Jo, ale jen do té doby než mi donesou zásoby." usměji se na něj.

Harry se postaví po mém boku.

„To jsi vždy na každém zápase?" zeptá se.

„Jo. Baví mě to a díky tomu mám i nějaké peníze."

„Takže taková školní brigáda." usměje se.

„Tak nějak." oplatím mu úsměv.

Oba se zahledíme na hřiště. Náš útočník jde sám na bránu a bez problému propluje mezi ostatními a už je u brány soupeře. Ani nedýchám, sleduji každý jeho pohyb. Když vystřelí a míč padne do brány zapomenu na všechno a začnu se radovat. Jo a obejmu Harryho. Uvědomím si to až v té chvíli kdy ucítím jeho ruce na mých bokách. Podívám se mu do očí. Má v nich radost asi stejnou jako já. Koukáme na sebe docela dlouho dobu. Pak se ke mně nahne a...

„Emily! Už by tam někdo měl být. Přepínám." ozve se z vysílačky a Harry se zastaví a pustí mě, ale chytne mě za ruku.

„Jasně šéfe! Hned tam budu přepínám." řeknu do vysílačky a podívám se na Harryho.

„Musím jít."

„Slyšel jsem." usměje se.

„Tak tedy zítra ve Starbucks?" zeptá se.

„Jo platí." usměji se a vymaním ruku z jeho sevření.

Odcházím, ale stejně se předtím než otevřu otočím a podívám se směrem kde stojí. Je opřený o zábradlí a kouká se na mě. Usměji se na něho a zapluji dovnitř. Věci mi donese nějaký kluk, kterého neznám.

„Šéf říkal, že si nemáš vybalovat všechno jen podle potřeby." usměje se na mě.

„To mi do šlo, děkuji."

Kluk stojí u dveří a pořád se nemá k odchodu. Podívám se na něj co chce a on začne mluvit.

„Už po tobě koukám dlouho a chtěl bych tě někam pozvat. Pokud máš zájem." usměje se a začne rudnout.

Než stačím něco říct dostane odpověď, ale je jasné, že ne ode mě.

„Promiň chlapečku, ale tady slečna už jde zítra někam se mnou."

Otočím se po hlase a uvidím Harryho usměji se na něj a podívám se zpět na kluka.

„To to to jsem nevěděl. Omlouvám se." řekne a vysmahne ze stánku. Byl celý rudý chudák.

„Mohl jsi být na něj milejší." řeknu Harrymu.

„Mohl, ale nechtěl jsem." usměje se. „Jo a jeden Hot Dog slečno."

Usměji se a připravím mu objednávku.

„Tak tady to máte pane." podám mu jeho objednávku.

„Děkuji."

Než stačím něco říct aby nestála konverzace vyruší mě zvonění mého telefonu. Vytáhnu ho z kapsy a ani se nedívám kdo by to mohl být určitě je to táta. Omluvím se a zvednu telefon.

„Ano?"

„Kdy budeš končit. Už jsem na hřišti. Pojedeme hned po zápase domů. Nikde se nezdržíme slibuji!"

Musím se usmát.

„Dobře tak po zápase. Mám Tě ráda." řeknu a zavěsím.

Harry se na mě udiveně kouká.

„Ty máš přítele?"

„To byl táta." protočím oči.

Harry se usměje a oddechne si.

Proč mám pocit, že to s ním bude fajn?? Teda to ještě neví co se před pár měsíci stalo. Pak uvidíme jestli to bude fajn a nebo všechno půjde do kytek...

I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3Kde žijí příběhy. Začni objevovat