I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

59) Náhlá změna nálady

„Vidíš, co děláš!" podívá se na mě Harry.

Právě leží na podlaze a já se opírám o zeď a svíjím se vedle něj smíchy.

To pako uklouzlo na parketách na chodbě.

„Já za to můžu?" podívám se na něj pořád s úsměvem na tváři.

„Vzdávám se. Pojď, musíme se jít osprchovat." zvedne se jen tak, tak ze země.

Pěkně to na těch parketách klouže. Dojdu ke dveřím, kde tuším koupelnu a zavřu Harrymu před nosem a otočím klíčkem v zámku.

„To se nebudeme sprchovat spolu? Slyšela jsi, co říkala máma." uslyším Harryho za dveřmi.

Rozsvítím si světlo. Jo trefila jsem se, je to koupelna.

„Miláčku? Můžu si půjčit tvůj župan?" zavolám a čekám na odezvu.

Na věšáčku u umyvadla je světle modrý župan.

„No to nevím. Pak ho budu potřebovat. Šampón by tam měl být. Můžeš si ho půjčit."

Dobře. Stejně bych ho použila i bez dovolení.

„Jo a do mého pokoje máš volný přístup jen v županu, lásko." uslyším zase Harryho se smíchem.

„A ručníky jsou kde?" zeptám se a pátrám očima po koupelně.

„V té modré skříňce u umyvadla." uslyším hned odpověď.

Otevřu skříňku a vážně naskytnou se mi ručníky všechny modré barvy.

Sundám ze sebe všechno oblečení. Dám si ho na hromádku, abych ho pak po té lehce vzala a díl tu nepřekážela.

Harry tu má jen sprchový kout. Čekala jsem, že to bude vana a sprcha dohromady.

Pustím na sebe proud teplé vody. Je to osvěžující i unavující zároveň. Čím díl jsem pod proudem vody, tím víc se mi chce spát.

Rychle, abych neusnula, si na dlaň namáčknu obsah šampónu a namydlím si vlasy.

Voní stejně jako Harry. Musím si zapamatovat, jak se jmenuje, protože fakt nádherně voní.

Smyji ze sebe všechnu pěnu a vylezu ze sprchy.

Osuším se ručníkem, který jsem si vyndala a zabalím si vlasy. Obleču si modrý župan a vydám se na cestu z koupelny.

Harry je v pokoji. Slyším, jak tam s někým mluví, poznám, že je to Gemma.

Chtěla jsem do pokoje vtrhnout bez zaklepání, ale když tam má Harry „návštěvu" nebudu nezdvořilá.

Po zaklepání vejdu do pokoje a najdu Gemmu, jak leží na posteli a Harry stojí u postele a něco řeší.

„Ahoj." pozdravím Gemmu a tím pádem se pozornost obrátí na mě.

„No konečně. Myslel jsem si, že jsi se utopila." podívá se na mě Harry s úsměvem.

Ukážu směrem na dveře.

„Jako v tom sprchovém koutu? Tam se můžu i utopit? Počkejte tady, jdu to vyzkoušet." usměji se na ně, ale vzápětí mě Harryho ruka táhne zpátky do pokoje.

Všimnu si, že Harry je nějaký zamyšlený. Stalo se snad něco?

„Stalo se něco, Harry?" vyslovím otázku nahlas.

Harry pohledem pokyne Gemmě, aby odešla z pokoje. Rozloučí se s námi a zavře dveře.

Koukám na Harryho a bojím se co se děje. Tohle se nám už dlouho nestalo. Mám pocit, že je to hodně vážný a čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mám pocit, že jsem to zavinila já.

Harry si sedne na postel a podívá se na mě.

„Četla jsi dnešní noviny?" zeptá se.

„Neměla jsem příležitost. Něco vážnýho?" zkouším odhadnout a sednu si k němu na postel.

Harry se usměje. Je to divný úsměv.

„Jen, že mě prý má přítelkyně podvádí, ale to není důležitý." odfrkne a hodí po mě noviny, které byly položené na posteli.

Podívám se na přední stranu.

COŽE!?

HARRYY STYLES Z 1D MÁ TRABLE! JEHO PŘÍTELKYNĚ MÁ JINÉHO!! CHUDÁK HARRY!

To si dělají legraci ne??? To nás chtějí vážně rozhádat?

Jsem zmatená i z Harryho změny nálady. Já vím, že ho to štve mě taky, ale přehnali to!

Lehnu si na postel a hlasitě zakřičím!

Harry úlekem nadskočí.

Promiň, ale musela jsme si ulevit.

Po té se mi spustí slzy. Přes slzy ani nevidím jak se Harry tváří.

Obejmou mě něčí ruce. Jsem tak v šoku, že nic nevnímám. Třese se mnou a snaží mě dostat z šoku. Hlasy vnímám jen z dálky.

Najednou se rozlítnou dveře a někdo vejde do pokoje.

„Co se stalo?" po hlase poznám, že jde o Harryho matku.

Nevím co jí Harry říká. Neslyším nic, jako kdybych najednou ohluchla.

Celá se klepu. Pořád mě objímají Harryho ruce. Po chvíli už něco málo vnímám, ale ne moc.

Harryho máma přijde pokoje znovu teď už s práškem a sklenicí vody.

„Emily na, zapij to."

Pootevřu pusu a Harry mi strčí prášek do pusy. Sama bych to nezvládla.

Harry mě pořád objímá a moje slzy tečou a tečou.

„Bude v pořádku?" zeptá se Harry Annie a také brečí. Poznám to z jeho hlasu.

„Jo bude, neboj se. Mám to říct dole?" zeptá se.

„Ne neříkej jim nic. Jen řekni, že se jí udělalo špatně." odpoví ji a popotáhne.

Nemám ráda, když brečí. Zesílím naše objetí a Harry se na mě podívá.

„Budu v pořádku! Prosím už nebreč!" zašeptám.

Harry mě silně obejme. Uslyším klapnutí dveří. Annie odešla.

Najednou na mě padne spaní a já usnu v Harryho objetí.

Ahoj! Doufám, že Vás dnešní díl moc nerozhodí! :/

Vůbec nevím proč jsem to napsala, ale tak nějak mi na něj padla nálada a chtěla jsem si to zkusit napsat. Řeknu Vám není to nic příjemného!!

Děkuji Vám všem za 15 240 přečtení (zaokrouhleno) Moc si toho vážím! :-* Leuš