Do you Love me Bieber?

12.

Prosím nezabíjte mně omlouvám se, že část vyšla až dnes takhle pozdě.. Omlouvám se :D Snad se vám bude líbit, tak příjemné čtení :*

"My to zvládneme!" Zašeptal jsem jí a políbil jí.

Z pohledu Hailey (krátké):

Seděla jsem na zemi v jeho objetí asi 5 minut. Kolíbal semnou do stran a hladil mne po zádech. Pořád mi opakoval, že to zvládneme. Bojím se, moc se bojím, spíš jsem si ani neuvědomovala co se vlastně děje. Věc, která se ted' děje, že po mne někdo dotyčný půjde a bude mne chtít Justinovi vzít a potom asi i zabít, byla věc kterou jsem si představovala jako poslední co by se mi v životě mohla stát. ''Pojd' uděláme si kakao a pustíme si nějaký film'' Navrhnul povzbudivě Justin. Já si sedla do sedačky jako tělo bez duše, zabalila jsem se do teplé deky a koukala do černé obrazovky s očima zaplněnýma slzami. Přišel Justin s kakaama a položil je na stůl. ''Co si pustíme?'' zeptal se když prohraboval CDčka. ''Frozen?'' pousmála jsem se. Miluju animovaný pohádky. Justin se jen pousmál a dal CDčko do přehrávače. Koukala jsem na pohádku opřená a Justinovo rameno s pokrčenými nohy u svého těla a s kakaem v ruce.  ''Nechce se ti spát? Půjdu s tebou kdyžtak'' pousmál se Justin ke konci filmu. Je sice odpoledne, ale jsem nějak unavená po tom všem. ''Tak jo, ale klidně si lehnu sem na sedačku.'' Řekla jsem Justinovi. ''Dobře budu tu u tebe, jen si dojdu pro McBook'' odpověděl mi a šel nahoru do pokoje pro McBook.

Z pohledu Justina:

Šel jsem nahoru po schodech do mého pokoje. První věc co jsem udělal byla ta, že jsem zmáčknul tlačítko, které stáhne všechny žaluzie po celém domě. Vzal jsem McBook do ruky a šel ke dveřím, že už půjdu dolů. V kapse mi ale cinknul zvuk jak když vám někdo pošle SMS. Zase neznámé číslo. Odemknul jsem pomalu mobil a srdce mi bušilo jak o závod. Fotka. Další fotka. Další fotka se načítala. Při pohledu na načítající se fotku jsem byl hrozně rozklepaný. Načetla se. Byl jsem na ní já a Hailey když jsme koukali na pohádku. Když jsem si doprohlížel fotku přišla mi další. Na té druhé byla už jenom Hailey sama. To bylo focené ted' určitě. Řekl jsem si v duchu. Pustil jsem McBook na podlahu a zaklonil hlavu v dlaních. Začaly mi téct slzy a já naštvaně chodil po pokoji. Bouchnul jsem do zdi vší silou a mobilem třísknul o zem. Mobil se hned rozletěl po pokoji  na mnoho částí. Nevěděl jsem co dělat. Měl jsem strach ne o sebe, ale o Hailey. Co se to kurva děje???!!!. Říkal jsem si pořád pro sebe. Uslyšel jsem křik. Byl to křik Hailey. ''Justineee!!!! Justine bože!!!!'' Křičela hrozně nahlas. Hned jsem vyběhl z pokoje a schody seběhl na dva kroky. ''Lásko? Lásko co se stalo?!'' Přiběhl jsem do obýváku Hailey a hned jí vtáhl do silného objetí. Hailey seděla zkroucená v rohu a zabalená do deky. Kouknul jsem se do oken, ale tam nic neviděl, protože tam byly žaluzie. Všimnul jsem si jak jsou otevřené dveře od terasy a vlající  zaclonu od větru. Hailey hrozně brečela. Nemohla popadnout dech. ''Broučku běž se zamknout do koupelny, já to jdu prohlédnout.'' Řekl jsem jí a ona mně stiskla ještě pevněji. ''Ne prosím! Nikam nechod'! Justine prosím!'' řekla mi vyděšeně během jejího záchvatu breku. ''Hailey já ho musím zabít!'' odpověděl jsem jí. Vstal jsem a s Hailey v náruči šel nahoru po schodech do koupelny, která je hned u mého pokoje. Postavil jsem jí na nohy do koupelny, utřel jí slzy palcem na tváři a dal jí dlouhou pusu na čelo. ''Ted' tu bud ticho jak nejvic to půjde, miluju tě!'' řekl jsem jí a ona přikývla. ''Taky tě hrozně miluju.''odpověděla mi. Začal jsem odcházet z koupelny. ''Justine prosím!!!!'' Zakřičela na mne a znovu začala hrozně brečet. Neotáčel jsem se. Zavřel dveře a zamknul Hailey v koupelně. Šel jsem k trezoru a vzal tam pistol, kterou jsem hned nabil. Šel jsem pomalu do obýváku a hned dveřmi ven na terasu. Pistol jsem džel u mé hrudi oběma rukama. Nikdo nikde ale nebyl. Prošel jsem celou naši velkou zahradu, ale opravdu nikdo nikde nebyl. Když jsem pomalu odcházel uviděl jsem v dálce postavu chlapa, který byl celý v černé jak přelézá náš plot. Hned jsem začal po něm střílet, ale nezastřelil jsem ho úplně. Možná jenom postřelil. Vrátil jsem se do domu a dveře hned zamknul. Šel jsem rychlím krokem za Hailey do koupelny. Odemknul jsem a Hailey seděla ubrečená v rohu koupelny vedle vany. Hned jsem k ní přiběhl a vzal jí do náruče a nesl jí do pokoje na postel. Nic neřekla jsen se celá klepala a tekly jí slzy po celém obličeji. ''Hailey c-co se stalo? Kdo to byl??!!'' Ptal jsem se. Jen mi koukala vyděšeně do očí a plakala. ''Notak Haileynko moje, neplakej prosím, už je to dobrý, asi jsem ho postřelil, ale už je pryč.'' Uklidňovla jsem jí a ona zabořila hlavu na mojí hrud'. Po chvilce se odtáhla a začala mluvit. ''Byl v č-černém, c-celý v černém, do obličeje jsem mu ne-neviděla. Měl v ruce p-provaz a šel ke mně blíž a blíž. Najednou vytáhl pistol a namířil jí na mně, dala jsem hlavu do dlaní a zakryčela. Když jsem zakřičela, zastavil se a utekl pryč. Potom jsi přiběhl ty.'' Na konci věty se jí zlomil hlas a začala zase hrozně brečet. Vzal jsem jí do bjetí a znovu s ní kolíbal ze strany na stranu. Po chvilce jsem si všimnul, že na mne Hailey usla, tak jsem jí pomalu uložil do postele a přikryl jí. Obešel jsem postel a šel si lehnout vedle ní. Když se postel prohla pod mojí vahou, Hailey se jenom pootočila a lehla si na mou nahou hrud'. Zachvilku jsem usnul s pistolí pod polštářem.

--------------------------------

Je tu další část :) Znovu se omlouvám za to, že včera nic nevyšlo. Zítra čekejte kolem 10-11 hodiny dopoledne Informačku!!!!!! Děkuji za ohlasy u mé fanfikce. Překročili jsme hranici 300 přečtění! Jste vážně šílení. Miluju vás!!

Love ya!