Do you Love me Bieber?

35.

V minulé části: "Zažívala jsem to samí. Ani ne za tři dny jsme byli zase spolu. Uvidíš bude to dobrý. Ted' si ale pojd'dát vanu.''

Hailey:

Mad mi napuštěla horkou vanu a já si mezi tím vysušila mokrej obličej od slz. "Tak můžeš" ozvalo se z koupelny. Přišla jsem tam a šla obejmout Madison. Nevím, jediný od koho by mi teď pomohlo objetí by bylo Justinovo ale ten tu není.. potřebuju objetí, proto jsem si to namířila za Mad. "Děkuju" šeptla jsem jí ubrečeně do ucha. Neodpověděla nic, jenom mne ve svých rukou víc zmáčkla. Po chvilce jsem se odtáhla a usmála se na Mad i když mi to moc nešlo.

"Támhle jsou ručníky a támhle sprcháče, vždyť to znáš" mrkla na mne a odešla, já se opřela o umyvadlo a koukala se na sebe do zrcadla. Jediný co se mi honilo hlavou byl Justin. Když jsem se vzpamatovala začala jsem se svlékat a lehla si do vany.

Justin:

Už jsem měl vše uklizené. Neustále jsem si nadával za to co jsem provedl. Jestli jsem ji zkoušel volat? Asi 100x!! Nezvedala to, ale teď mne napadlo co zavolat Mad?! Ihned jsem vzal mobil zpět do ruky a hledal její číslo v kontaktech. Jes našel jsem ho! V telefonu bylo ticho, ani zvonění nebylo slyšel, nic. "Noták! zvedni to!" Šeptal jsem si pro sebe. "Volané číslo neexistuje" ozvalo se pochvíli v mobilu. "Sakra! To ne! Asi mám starý číslo" řekl jsem si opět pro sebe. Počkat Rayn je bratranec Madison. Docvaklo mi. Vytočil jsem Raynovo číslo a čekal až to zvedne. Netrvalo dlouho a v telefonu se ozvalo "Čus Jussi, děje se něco?" Zeptal se Rayn. "No to ti řeknu potom teď potřebuju nutně číslo Madison!" Odpověděl jsem. "Madis číslo? Wtf proč? Ty s ní něco máš? A co Hailey? Jussi co se děje?!" Chrlil na mne otázky. "Ne Ježiš! Potom ti to všechno řeknu teď mi ho rychle nadiktuj!" Byl jsem už nervózní celkem, do toho mi Rayn klade tyhle přiblblí otázky.

Když mi nadiktoval číslo hned co jsme se rozloučili jsem šel volat Madison. Tentokrát to už zvonilo. Konečně.

"Ano tady Madison" ozvala se v telefonu, neví že jsem to já, nemá na mne číslo určitě. "Čau tady Justin." Začal jsem sklesle. "Ou Justine.." bylo poznat jak je vyděšeně překvapená "že ty zrovna mi voláš" pokračovala dál. "No víš, volám ohledně Hailey, což ti asi došlo. Prostě nevím co mám dělat, vím že jsem to posral a prostě se ji chci omluvit za to co jsem ji udělal a-a.." nenechala mne domluvit "já vím Justine, jí to na jednu stranu taky mrzí, lituje toho, že odešla, veř mi, celou dobu jsme si o tom povídaly, o tobě, o všem co se stalo, ranilo jí co jsi tam všechno na ní řval, to že se chovala jak kráva, to že jsi ji nevěřil nějaký věci ohledně Kylea (čtěte jako Kajla) potom i to že jsi na ni vybalil otázku s tím, kdy ti naposled dala." Nad tímto jsem si dal hlavu do dlaně a potom s ní jel až do vlasů. Jsem takovej kokot. Hned jsem to o čem teď mluvila Mad před sebou viděl. "Dej jí čas ano? Slibuji ti, že vše bude jako dřív a to že jsme spolu teď mluvili bude asi mezi námi.." dořekla. "Ano" povzdychnul jsem si. "A moc ti děkuju, dávej mi na ni pozor" co jsem dořekl poslední větu bylo poznat, že se Mad nad tím pousmála. "Neboj se" odpověděla.

Zamknul jsem telefon a opřel se zády o sedačku. Tohle promluveni s Mad mi hodně pomohlo. Když jsem se kouknul na mobilu na hodiny zjistil jsem, že je už 23:21 proto jsem se vydal nahoru si dát sprchu.

Hailey:

Vylezla jsem z vany a namířila si to k Madis pokoji. Ležela na posteli a dělala něco na mobilu, neřešila jsem to a šla si dřepnout ke své tažce a začala v ni hledat pyžamo, převlékla jsem se do něho a sedla si k Mad. "Jak ti je?" Zeptala se mne. "Jo je to lepší, díky za vanu" odpověděla jsem jí a ona se jen usmála. "Co kdybychom si pustili nějaký film" nabídla "Jo to by bylo fajn" souhlasila jsem a pousmála jsem se. Stejně to nebudu vnímat, jediný na co myslím je Justin.

Mad dala do TV dívko a začal film. "Co jsi tam vůbec dala?" zeptala jsem se jí "emm LOL" odpověděla "to je to s tou Miley Cyrus?" Zeptala jsem se jí "ano přesně to". Ten film miluju, umím ho naprosto nazpaměť. Ani nevím jak, ale během filmu jsem usla.
————————————————
Po x letech nová část, moc se omlouvám za neaktivitu, ale škola je škola prostě málo času. Tak snad jste si to užili a zase příště:))

Rebeca