Do you Love me Bieber?

19.

Nevím co to semnou bylo, ale zároveň mi rvalo srdce jak tam jen tak stál a já ho nenechala nic vysvětlit. Ale sakra on mně podvedl!!.

Z pohledu Justina:

Zabouchla dveře a já slyšel kroky jak jde pryč. Stál jsem tam úplně bemocně, zatnul jsem pěsti a silně bouchnul pěstí do skříně, ve které se hned udělala prasklina. Vzal jsem do ruky mobil a odemknul ho. Vytočil jsem Alfredovo číslo a čekal až mi to vezme. ''Čus brácho, tak co?'' řekl celkem v klidu. ''Fredo zjistila to.. Šla pryč, nevím kam!!'' Řekl jsem Fredovi ustaraně a zraněně. ''Ona se vrátí neboj, ted' by jsem se spíše bál toho, aby si jí Jeremy nenašel, nebo jeho chlapy, možná už jsou i tady.'' Odpověděl ''Jo to jo.. Ale já udělal hroznou píčovinu, Fredo! Nejdřív jsem jí ani neřekl, že to je můj otec, ale potom jsem šel do klubu a tam se prostě hodně opil, fakt jsem nevěděl co dělám!!'' Nedořekl jsem to a Fredo mi skočil do řeči. ''Kámo to si děláš kozy. Takže ona celou noc byla sama a ty jsi píchal nějakou děvku? A potom jí ani neřekl to nejduležitější? Hej tak ty jsi takovej debil brácho. Jak jsi jí to mohl udělat? Vždyt' ona tě tak miluje!'' řekl Fredo. ''Kurva já jí taky, vím to, udělal jsem chybu, nevím co jsem to udělal, vlastně jsem si uvědomil až když jsem tu děvku píchal co to vlastně dělám. Ale ted' mi řekni co mám dělat?'' Zvýšil jsem hlas do telefonu. ''Ty jsi takovéj kretén!! Zkoušel jsi jí volat?'' Zeptal se mne. ''Ne ještě ne.'' Odpověděl jsem a zvednul se z postele a šel směrem k balkonu. ''Tak na co čekáš kurva!? Zavolej jí a za 10 minut dole u baru'' Řekl Fredo a típnul telefon. Dal jsem si mobil do kapsy, šel ke skříni, vzal si béžový roztrhaný tričko a šel si ho vzít na sebe. Měl jsem ještě 5 minut čas a tak jsem vyndal mobil z kapsy a vytočil Haileyno číslo. Vyzvánělo to asi 15 sekund a najednou jsem uslyšel v telefonu hlas. 'Volaný účastník hovor nepřímá' Když hlas spustil první písmenko, nadechnul jsem se a chtěl začít mluvit, myslel jsem si, že to je Hailey, ale poslouchal jsem dál a pochopil, že to Hailey není, že mi to típla. Dal jsem telefon od ucha pryč a dal si ho do kapsy. Šel jsem dolů k baru a uviděl už Freda jak si objednává drink. Přišel jsem k němu a Fredo si vzal svůj drink do ruky a šli jsme si sednout. ''Zvedla ti to?'' Zeptal se mně naštvaně. ''Ne nezvedla naopak..Típla mi to.'' Odpověděl jsem se sklopeným výrazem. Fredo jenom prokroutil hlavou. ''Tak jo něco mně napadlo, co má ona za mobil, přesně?'' zeptal se mne Fredo. ''Má iPhon 6s'' odpověděl jsem. ''Dobře, myslíš si, že si zapíná polohové služby?'' Zeptal se během toho když otevíral svůj McBook. ''Jo myslím si, že jo'' Odpověděl jsem. Asi dvě hodiny jsme tam furt něco řešili přes různé programy kde by mohla být pomocí polohových služeb, až jsme jí konečně našli. Rychle jsme se zvedli, nasedli do auta, já si vzal na klín McBook a navigoval Freda, který řídil moje auto.

Z pohledu Hailey:

Vyšla jsem z hotelu a vydala se po ulici neznámo kam. Byla jsem už za městem a najednou mi zazvonil telefon, koukla jsem se na obrazovku, kde jsem spatřila naší fotky jak Justinovi dávám pusu a on se tam usměvavě šklebí. Volal mi. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem mu to típla. Začaly mi téct slzy a já je ignorovala a šla dál. Byla jsem asi 2km za městem na nějakém kopci. Na útesu. Tašku jsem hodila vedle sebe a seda si na jeden z velkých kamenů, který tam všude byly. Seděla jsem metr od útesu a koukala na oceán. Přemyšlela jsem a vzpomínala na mně a Justina. Je tohle konec? Mám mu odpustit? Nebo co mám dělat? Nikoho nemám. Nemám kam jít. Nemám peníze. Nemám Justina.. Začala jsem hrozně brečet. Seděla jsem tam asi tak 30 minut a čekala, ale nevím na co. Začala jsem se zvedat a špičky měla tešně u srazu. Šáhla jsem si na krk kde jsem měla přívěšek od Justina na kterým bylo navěšený malý písmenko 'J' (Jako Jusitn) který mi dal k mým osmým narozeninám. Přívěšek jsem pevně stiskla v dlani, zavřela oči ze kterých mi tekly proudy slz a vzpoměla si na větu kterou mi řekl když mi ho dával. ''At' jsem s tebou napořád, at' se děje cokoliv nebo at' jsi kdekoliv..'' Koukla jsem se za sebe a uviěla auto, v ruce jsem pořád držela přívěšek. Z auta vystoupil člověk, kterýho jsem zrovna v tu dobu nenáviděla, ale zaroveň milovala nejvíc na světě. Justin. Byla jsem smířená s tím, že mezi námi je už nadobro konec. Nic jsem nedělala jen jsem stála špičkami u útesu a koukala do dáky, jak Justin zamnou běží. Byl daleko, hodně daleko. Koukla jsem se před sebe na oceán a zpátky na Justina, který se pomalu přibližoval. Moje tělo pohltil záchvat breku. Při pohledu na Justina jsem nechápavě kroutila hlavou do stran. Brečela jsem, hrozně jsem brečela, jak nikdy jindy. Byl už skoro u mně a já se na něj naposledy koukla a vrátil pohled zpět na oceán...Zavřela jsem oči....Přívěšek stále držící v mé dlani....''Miluju tě Justine'' Pošeptala jsem si pro sebe na mých rtech. Moje oči byly pořád zavřené. Svoje tělo jsem uvolnila, a popředu ho nechala volně spadnout dolů z útesu.....

--------------------------------

Je tu další konec části..

All love.. Rebeca...